Plný text
22 Cdo 1351/2026-191
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce P. P., zastoupeného JUDr. Lenkou Šimanovou, advokátkou se sídlem ve [adresa] proti žalovaným 1) N. B. a 2) V. B., zastoupeným Mgr. Josefem Bartončíkem, advokátem se sídlem [adresa] o vydání věci, o neúčinnosti doručení, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 214/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 27. 1. 2026, č. j. 58 Co 18/2026-162, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud ve Zlíně (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 4. 11. 2025, č. j. 28 C 214/2024-141, zamítl návrh žalobce na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení ze dne 11. 8. 2025, č. j. 28 C 214/2024-126.
2. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 27. 1. 2026, č. j. 58 Co 18/2026-162, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Proti tomuto usnesení podal 8. 4. 2026 právně zastoupený žalobce dovolání, které označil jako blanketní s tím, že dovolání „bude doplněno do pěti dnů od doručení BD“ s odůvodněním, že právní zástupkyně případ převzala až poslední den lhůty, a musí se tedy seznámit s obsahem celého případu. Doplnění dovolání bylo doručeno přímo Nejvyššímu soudu, a to dne 11. 6. 2026.
4. Dovolání má vady, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
5. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
6. Podle § 241a odst. 1–3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
7. Podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
8. Ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání nedocházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty. Marným uplynutím lhůty podle § 241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 29 Cdo 912/2007, ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2342/2009, či ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2639/2016 (dostupná na www.nsoud.cz), anebo, z hlediska ústavní konformity zde vyslovených závěrů, usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2397/09, či ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. II. ÚS 3354/11 (dostupná na nalus.usoud.cz)].
9. V dovolání napadeném usnesení byli účastníci řádně poučeni o možnosti podat dovolání, usnesení odvolacího soudu bylo dovolateli doručeno 9. 2. 2026. Dovolání podané ve dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) neobsahuje vymezení důvodu dovolání ani uvedení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Tyto vady nebyly ve lhůtě k dovolání odstraněny, po uplynutí této lhůty ani odstraněny být nemohly (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). jde o vady, které brání věcnému přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu a meritornímu rozhodnutí o podaném mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
10. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 7. 2026
Mgr. David Havlík předseda senátu