Plný text
22 Cdo 2079/2024-155
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce: J. N., zastoupený Mgr. Et Ing. Lukášem Blahušem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 608/52, proti žalovaným: 1) I. Z., 2) R. S., oběma zastoupeným JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614/11, o odstranění stavby vodovodní přípojky, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 35 C 127/2022, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. 4. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-131, ve znění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 5. 6. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-141, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. 4. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-131, ve znění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 5. 6. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-141, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaných podaného v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v České Lípě (dále „soud prvního stupně“) v řízení o odstranění stavby vodovodní přípojky rozsudkem ze dne 7. 6. 2023, č. j. 35 C 127/2022-93, uložil žalovaným povinnost „společně na své náklady odstranit z pozemku žalobce č. XY, k. ú. XY, stavbu – vodovodní přípojku zřízenou pro objekt XY čp. XY, a to v délce vymezené hranicemi pozemku,“ a dále povinnost „pozemek uvést do původního stavu před stavbou přípojky“, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 20 514,91 Kč (výrok II).
2. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále „odvolací soud“) k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 10. 4. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-131, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 5. 6. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-141, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v té části výroku I, jíž byla žalovaným uložena povinnost společně na své náklady odstranit z pozemku žalobce č. XY, katastrální území XY, stavbu – vodovodní přípojku zřízenou pro objekt XY č. p. XY, a to v délce vymezené hranicemi pozemku, a dále povinnost pozemek uvést do původního stavu před stavbou přípojky (výrok I). Dále rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I o lhůtě k plnění změnil tak, že žalovaní jsou povinnost uloženou jim výrokem I splnit ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok II), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu doručeného žalovaným (dále rovněž „dovolatelé“) dne 22. 5. 2024 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 17. 6. 2024. Dovolatelé obsahově vymezují přípustnost dovolání hlediskem odklonu odvolacího soudu od označené judikatury Nejvyššího soudu při řešení otázky možného zneužití práva spočívajícího v podání šikanózní žaloby o odstranění stavby vodovodní přípojky. Uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. V rámci podaného dovolání dovolatelé navrhli odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnili tvrzením o závažné a nevratné újmě, která by jim odstraněním předmětné stavby vznikla.
4. Žalobce se k dovolání a ani k návrhu žalovaných na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil.
5. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
6. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř., odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
7. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.
8. Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelů na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání žalovaných nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podali je žalovaní jako účastníci řízení, v jejichž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř. Konečně, dovolatelům je výroky I a II rozsudku odvolacího soudu uložena povinnost, která může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně - vymožena v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení s nereparovatelnými následky. I když je návrh žalovaných na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu odůvodněn velmi stručně, samotný charakter uložené povinnost implikuje závěr, že v případě jejího nuceného vymožení ve lhůtě stanovené odvolacím soudem by nastal stav závažné a nevratné újmy, jež by byl s odstraněním stavby pod povrchem pozemku žalobce spojen. Nelze rovněž pustit ze zřetele, že sám žalobce bude sotva pociťovat nějakou újmu pro případ, že vykonatelnost dovoláním dotčeného rozsudku bude odložena, neboť ve výkonu vlastnického práva k pozemku se stavbou pod jeho povrchem mu stěží bude pro dobu odkladu vykonatelnosti něco bránit. Ostatně takovou skutečnost v řízení před soudy nižších stupňů žalobce ani netvrdil.
9. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalovaných na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. 4. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-131, ve znění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 5. 6. 2024, č. j. 30 Co 179/2023-141, jako opodstatněnému vyhověl [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 7. 2024
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu