Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně Lázně Luhačovice, a.s., IČO 46347828, se sídlem v Luhačovicích, Lázeňské náměstí 436, zastoupené Mgr. Ing. Janem Vavřinou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046/24, proti žalovaným 1) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO 69797111, se sídlem v Praze, Rašínovo nábřeží 390/42, a 2) Povodí Moravy, s.p., IČO 70890013, se sídlem v Brně, Dřevařská 932/11, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 5 C 174/2022, o dovolání žalovaného 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 11. 2024, č. j. 60 Co 37/2023-487, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 11. 2024, č. j. 60 Co 37/2023-487, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaného 2) podaného v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 1. 2023, č. j. 5 C 174/2022-297, bylo určeno, že Česká republika je výlučnou vlastnicí stavby přemostění vodního toku XY v říčních kilometrech 11,970 až 12,150, jakožto součásti pozemku p. č. XY o výměře 57 085 m2, v katastrálním území XY (výrok I). Výrokem II bylo určeno, že Povodí Moravy, s.p., má právo hospodařit s výše uvedenou stavbou jako majetkem státu.
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 19. 11. 2024, č. j. 60 Co 37/2023-487, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I a rozhodl o nákladech řízení.
Žalovaný 2) podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, ve kterém navrhl odklad jeho právní moci. Návrh odůvodnil tím, že žalobkyně v průběhu celého řízení opakovaně zdůrazňovala, že jejím cílem je dosáhnout provedení opravy stavby žalovaným 2). Nerozhodne-li nyní dovolací soud o odkladu právní moci napadeného rozhodnutí, bude dovolatel nucen přistoupit k zahájení komplexní rekonstrukce stavby, která je v nevyhovujícím technickém stavu, což si vyžádá vynaložení značných finančních nákladů.
Žalobkyně považuje návrh na odklad právní moci za nedůvodný, neboť nelze brát vážně tvrzení, že by dovolatel zahájil kompletní rekonstrukci přemostění dříve, než dojde k rozhodnutí o dovolání.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dál jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud vzal při posouzení návrhu na odklad právní moci v úvahu, že je třeba přistoupit k nákladné rekonstrukci sporné stavby, a že hrozí, že s ohledem na napadený rozsudek odvolacího soudu může být nařízeno její provedení žalovanému 2). Odklad právní moci se zároveň nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
Dovolací soud proto (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) odložil podle § 243 písm. b) o. s. ř. právní moc rozsudku odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu