Plný text
22 Nd 113/2022-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci navrhovatele J. Š., narozeného XY, bytem XY, o návrhu J. Š. na vyloučení soudců Nejvyššího soudu takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. M. C. a Mgr. M. H., Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Nd 63/2022.
Odůvodnění:
J. Š. (dále též jen „podatel“) podáním ze dne 16. 1. 2022 učinil podání označené jako „žaloba pro zmatečnost usn. NS senátu JUDr. P. Malého čj. 21 Cul 7/2021“, přičemž obsahovou součástí tohoto podání je i vyjádřená podjatost členů senátu rozhodujícího ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cul 7/2021, kde rozhodoval senát ve složení JUDr. P. M., JUDr. M. C. a Mgr. M. H., Ph.D.
Toto podání je vedeno pod sp. zn. 21 Nd 63/2022 a má o něm rozhodnout senát soudního oddělení 21 Cdo ve složení JUDr. J. D., JUDr. M. C. a Mgr. M. H., Ph.D. Protože JUDr. P. M. není členem senátu rozhodujícího ve věci sp. zn. 21 Nd 63/2022, o jeho vyloučení či nevyloučení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť námitka podjatosti může být případně důvodná pouze ve vztahu k soudcům, kteří mají v dané věci rozhodovat.
JUDr. M. C. ve vyjádření k námitce podjatosti ze dne 15. 2. 2022 uvedl, že podatele nezná, k věci ani účastníkům nemá žádný vztah. Mgr. M. H., Ph.D., uvedl ve vyjádření k námitce podjatosti ze dne 16. 2. 2022, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by zakládaly jeho vztah k věci nebo účastníkům.
Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že obsah podání podatele ze dne 16. 1. 2022 a tvrzení v něm obsažená nevypovídají (poměřováno ustanovením § 14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoliv „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. M. H., Ph.D. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost, která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Z podání ze dne 16. 1. 2022 se podává, že podatel vyjadřuje nespokojenost výhradně s rozhodováním uvedených soudců ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cul 7/2021.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Důvod vyloučení založený na tom, že soudci JUDr. M. C. a Mgr. M. H., Ph.D., rozhodovali již ve věci vedené pod sp. zn. 21 Cul 7/2021 způsobem, se kterým podatel nesouhlasí, vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, dostupná na www.nsoud.cz).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 3. 2022
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu