Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníProcesníKategorie D - omezený významProcesní

Spisová značka

22 Nd 24/2014

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 26. 2. 2014ECLI:CZ:NS:2014:22.ND.24.2014.1
Další údaje
Předmět řízení: Přikázání věci (delegace)Senát: Mgr. Michala Králíka, Ph.D. (předseda), Mgr. Davida Havlíka, JUDr. Jiřího Spáčila, CSc.

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

22 Nd 24/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyň: a) Aktivuj s. r. o. se sídlem [adresa] IČO: [IČO], a b) LiveChat s. r. o. se sídlem [adresa] IČO: [IČO], obou zastoupených JUDr. Hanou Schelovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti žalovanému I. S., H., zastoupenému Mgr. Robertem Grundem, advokátem se sídlem v [adresa] na základě porušení zákazu konkurence jednatele, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 188/2013, o návrhu Krajského soudu v Ostravě na přikázání věci Městskému soudu v Praze, takto: Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 188/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

Žalobkyně podaly u Krajského soudu v Ostravě proti žalovanému I. S. žalobu na vydání prospěchu na základě porušení zákazu konkurence jednatele.

Krajský soud v Ostravě předložil spis Nejvyššímu soudu s návrhem na přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze. Návrh odůvodnil tím, že se jedná o spor podle § 9 odst. 3 písm. h) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jehož věcná i místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě je dána podle bydliště žalovaného. S ohledem na skutkovou stránku věci a z důvodu procesní ekonomie by však bylo vhodnější věc přikázat Městskému soudu v Praze, neboť v jeho obvodu mají sídlo obě žalobkyně i jejich zástupkyně, sporná věc se odehrála v Praze, má zde bydliště i jednatel obou žalobkyň, a další žalobkyní navržení svědci.

Žalovaný I. S. vyslovil nesouhlas s přikázáním věci Městskému soudu v Praze s tím, že jednání, kterého se měl dopustit, mohl provést pouze ve virtuálním prostředí, a nelze je tedy vázat na jeden geografický bod. Dále uvedl, že místní příslušnost soudu se má v dané věci řídit podle bydliště žalovaného, a nelze proto přihlížet k místu sídel žalobkyň, jejich zástupkyně, či k trvalému bydlišti jednatele. Přikázání věci jinému soudu nelze odůvodnit ani trvalým bydlištěm navržených svědků.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Podle ustanovení § 84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle § 85a o. s. ř. platí, že je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Skutečnost, že žalobkyně, jejich jednatel a právní zástupkyně mají sídlo v Praze, nelze považovat za důvod pro přikázání věci jinému soudu. Natolik významnou a výjimečnou okolností, která by dostatečně odůvodnila přikázání věci jinému soudu, není ani ta skutečnost, že v Praze má bydliště žalobkyněmi navržený svědek a že se v Praze podle žalobních tvrzení „odehrála sporná věc“.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Městskému soudu v Praze nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. února 2014

Mgr. Michal K r á l í k, Ph.D. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací