Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

Usnesení

Spisová značka

22 Nd 247/2026

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2026-06-30ECLI:CZ:NS:2026:22.ND.247.2026.1
Další údaje
Předmět řízení: Příslušnost soudu místní

Osobní údaje v tomto rozhodnutí byly automaticky anonymizovány (2 místa). Najetím na značku zobrazíte podrobnost.

Plný text

22 Nd 247/2026-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci oprávněné: CENTAQUIS LIMITED, zahraniční osoba registrovaná pod č. 312874, se sídlem [adresa] zastoupené Mgr. Michalem Dittrichem, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému: M. M., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 7 EXE 5105/2026, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 7 EXE 5105/2026 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.

Odůvodnění:

Exekučním návrhem podaným u soudního exekutora JUDr. E. S., Exekutorský úřad Strakonice, se oprávněná domáhá vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení pohledávky ve výši 13 479,40 Kč na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelné usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 20. 1. 2025, č. j. 067 EX 4071/18-51. Dne 19. 1. 2026 požádal soudní exekutor o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 16. 4. 2026, č. j. 7 EXE 5105/2026-23, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. V odůvodnění uvedl, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu a jeho současný pobyt není znám.

Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti („exekuční řád“), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.

Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Chomutově [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Nd 70/2019 (dostupná na www.nsoud.cz)].

Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Chomutově tím soudem, který věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 6. 2026

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací