Plný text
22 Nd 393/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobce Bc. L. R., trvale bytem [adresa] Mudr. A. W., bytem [adresa] F. M., zastoupené JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou se sídlem v [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Alianz pojišťovny, a s. se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 224/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 224/2003 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 5. března 2009, č. j. 16 C 224/2003-443, žalované uložil, aby zaplatila žalobci 63.850,- Kč s 2,5 % úrokem z prodlení ročně od 31. 3. 2004 do zaplacení, ohledně částky 511.934,90 Kč s 2,5 % úrokem z prodlení od 31. 3. 2004 do zaplacení žalobu zamítl, ohledně částky 150,- Kč řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že žalovaná způsobila žalobci dne 1. června 2002 škodu na jeho vozidle Renault Clio Thalia v obci D. L., neboť s vozidlem ŠKODA F. G. vlivem nepřiměřené rychlosti přejela částečně do levé poloviny vozovky a došlo k čelnímu střetu s vozidlem žalobce. Pojišťovna uhradila žalobci jen 80 % nákladů vynaložených na opravu jeho vozidla, takže sám zaplatil 46.000,- Kč. Dále zaplatil 17.850,- Kč na půjčovném za vozidlo, které potřeboval v době opravy svého vozidla. Ohledně dále žalované částky 511.934,90 Kč žalobce neprokázal, že zdravotní potíže, se kterými spojuje vznik škody, byly v příčinné souvislosti s lehkým zraněním, které utrpěl při dopravní nehodě 1. 2. 2002.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 10. prosince 2009, č. j. 8 Co 666/2009-491, ve spojení s opravnými usneseními ze dne 22. ledna 2010, č. j. 8 Co 666/2009-500, a ze dne 12. ledna 2011, č. j. 8 Co 666/2009-553, odmítl odvolání žalobce proti výroku, kterým bylo žalované uloženo, aby mu zaplatila 63.851- Kč s příslušenstvím, výroky rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby ohledně částky 511.934,90 Kč s příslušenstvím a o nákladech řízení, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud odůvodnil odmítnutí dovolání tím, že k jeho podání nebyl žalobce subjektivně oprávněn, neboť jeho žalobě bylo zčásti vyhověno. Důvodem zrušení výroku rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 511.934,90 Kč byl nedostatečně zjištěný skutkový stav, a to zda onemocnění žalobce po 1. 2. 2002 bylo v příčinné souvislosti se zraněním utrpěným při dopravní nehodě. Odvolací soud nařídil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování znaleckým posudkem z oboru lékařství.
Podáním ze dne 29. června 2012 doplněným podáním ze dne 14. října 2012 žalobce navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Návrh odůvodnil tím, že žádá postoupení věci „do nezávislé oblasti Praha 1, jelikož Okresní soud Frýdek -Místek je soudem, kde se krade a falšují písemné listiny“. Dále uvedl, že na adrese (míněno V. 154) dostal vzhledem k exekučním řízením „výpověď pobytu, neboť neměl žádnou nájemní ani podnájemní smlouvu a zákonné trvalé bydliště existovalo pouze v P., kde nyní přebývá donucen okolnostmi.“
Žalovaná a vedlejší účastnice s přikázáním věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nesouhlasí; vedlejší účastnice poukazuje na to, že pouhá změna bydliště žalobce nemůže být důvodem k přikázání věci jinému soudu.
Podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
V posuzované věci žalobce v návrhu na přikázání věci neuvádí žádné skutečnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci. Skutečnost, že se žalobce nyní zdržuje v Praze, nemůže být sama o sobě důvodem pro přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Důvodem pro přikázání věci jinému soudu nemohou být ani skutečnosti, které by zakládaly vyloučení soudce ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), proto návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu v Praze 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. prosince 2012 JUD. Jiří S p á č i l, CSc. předseda senátu
.