Plný text
23 Cdo 153/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Chodské obchodní společnosti s.r.o., se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené Mgr. Janem Blažkem, advokátem, se sídlem v [adresa] proti žalovanému městysu Klenčí pod Čerchovem, se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupenému PhDr. Mgr. Janou Koutnou, advokátkou, se sídlem v [adresa] částky 740 737 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 7 C 53/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. srpna 2014, č. j. 25 Co 469/2013-902, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 13 746 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám PhDr. Mgr. Jany Koutné, advokátky, se sídlem v Domažlicích, Týnské Předměstí, Kostelní 1, PSČ 344 01.
Odůvodnění:
Okresní soud v Domažlicích rozsudkem ze dne 2. dubna 2013, č. j. 7 C 53/2006-816, ve znění opravného usnesení ze dne 30. května 2013, č. j. 7 C 53/2006-841, zamítl žalobu na zaplacení částky 686 847 Kč s úrokem z prodlení (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod bod II a III).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 19. srpna 2014, č. j. 25 Co 469/2013-902, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I a III potvrdil (výrok pod bodem I), ve výroku pod bodem II jej změnil tak, že se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem III).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto nebo zamítnuto.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) úvodem poznamenává, že rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále opět jen „o. s. ř.“).
Podáním ze dne 23. ledna 2017 vzala žalobkyně dovolání zpět.
Nejvyšší soud po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243c odst. 3 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
O vrácení soudního poplatku z dovolání rozhoduje soud prvního stupně (§ 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může se žalovaný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 31. ledna 2017
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu