Plný text
23 Cdo 1847/2025-220
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně CELIO a.s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Tomášem Machem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], o zaplacení 436 641,14 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení 12 606 167,62 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 63 C 45/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. 70 Co 484/2024-193, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 59 810 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 8. 8. 2024, č. j. 63 C 45/2023-164, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 436 641,14 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok pod bodem I), zastavil řízení o vzájemném návrhu žalované co do částky 1 396 160,72 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok pod bodem II), zamítl vzájemný návrh žalované o zaplacení částky 11 210 006,90 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok pod bodem III) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 770 037,60 Kč (výrok pod bodem IV).
2. Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I, III a IV (výrok I) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 119 257,60 Kč (výrok II).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu jeho výroku I) podala žalovaná včasné dovolání.
4. Žalobkyně se k dovolání vyjádřila podáním ze dne 26. 5. 2025, v němž navrhla zamítnutí dovolání.
5. Podáním ze dne 24. 7. 2025 vzala žalovaná dovolání zpět z důvodu uzavření dohody se žalobkyní.
6. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání žalované rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaná vzala dovolání zpět, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 12. 8. 2025
Mgr. Jiří Němec předseda senátu