Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZrušenoKategorie C - standardní významObčanské

Spisová značka

23 Cdo 2307/2014

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 17. 12. 2014Zpravodaj: JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D.ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.2307.2014.1
Další údaje
Předmět řízení: Smlouva kupní

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (31) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

23 Cdo 2307/2014

ROZSUDEK

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně ALPE INTERNATIONAL, spol. s r.o., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Petrem Balcarem, advokátem, se sídlem [adresa] proti žalovaným 1) První potravinářská a.s., v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 2) EMKO, a.s. v likvidaci se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Olgou Šebkovou, advokátkou, se sídlem v [adresa] 3) TREDIN spol. s r.o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 4) UNIPO a.s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Gabrielou Vilímkovou, advokátkou, se sídlem [adresa] 5) GAPA obchodní, a.s. v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], a 6) Pramen - H spol. s r.o. v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], o zaplacení 394.912,37 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 42 Cm 159/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 2002, č. j. 6 Cmo 355/99-125, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 2002, č. j. 6 Cmo 355/99-125, se v rozsahu týkajícím se žalované 4) zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem změnil odvolací soud k odvolání 2. a 4. žalované rozsudek soudu prvního stupně ze dne 31. května 1999, č. j. 42 Cm 159/98-81, tak, že „ve vztahu žalobkyně vůči 2. a 4. žalované“ žalobu zamítl a uložil žalobkyni zaplatit odvolatelkám náklady řízení v obou stupních.

Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že dodání požadovaného zboží žalobkyní do sjednaného místa došlo mezi ní a právní předchůdkyní první žalované (dnes už zaniklá společnost První potravinářská a.s., v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO]), První potravinářskou, k.s., k uzavření kupní smlouvy. Dle mínění odvolacího soudu tento závěr neodpovídá provedenému dokazování. Uvedl, že v průběhu sporu nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní prvé žalované a žalobkyní vznikla písemná či ústní kupní smlouva. O vzniku kupní smlouvy mezi nimi nesvědčí ani předložené dodací listy potvrzené pátou žalovanou (dnes už zaniklou společností GAPA obchodní, a.s. v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO]), neboť ani z těchto dodacích listů ani z jiných okolností nevyplývá, že tato společnost jednala jménem právní předchůdkyně prvé žalované. Ani rámcová kupní smlouva ze dne 20. května 1997 (dále jen „rámcová smlouva“) uzavřená mezi žalobkyní a právní předchůdkyní prvé žalované nemá pro danou věc žádný význam.

Protože nebyl prokázán vznik kupní smlouvy mezi žalobkyní a právní předchůdkyní prvé žalované, nepřichází v úvahu ani ručení ostatních žalovaných jako komplementářek právní předchůdkyně prvé žalované podle § 93 a § 56 odst. 6 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), co do důvodů na ustanovení § 241 odst. 1 písm. d) o. s. ř.

Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, dle kterého dodáním požadovaného zboží žalobkyní do sjednaného místa nedošlo mezi žalobkyní a právním předchůdcem první žalované k uzavření kupní smlouvy. Je přesvědčena, že dodání zboží bylo úkonem, jímž akceptovala objednávku páté žalované jako zástupkyně společnosti První potravinářská, k.s. a akceptací této objednávky došlo ve smyslu ustanovení § 275 odst. 4 obch. zák. k uzavření řádné kupní smlouvy mezi žalobkyní a společností První potravinářská, k.s. Poukazuje na stálou praxi zavedenou žalobkyní a společností První potravinářská, k.s. v souvislosti s dodáváním zboží.

Dále žalobkyně poukazuje na to, že společnost První potravinářská, k.s. jako účastník rámcové kupní smlouvy na straně odběratele je dle údajů uvedených v záhlaví smlouvy zastoupena svými komplementáři, tj. 2. – 6. žalovanou. Žalobkyně má za to, že vzhledem k těmto skutečnostem mohly být dodávky zboží realizované žalobkyní objednávány buď 2., 3., 4., 5. nebo 6. žalovanou a dodávány do sídla kterékoli z těchto žalovaných a kterákoli z těchto žalovaných byla oprávněna a zároveň povinna v zastoupení společnosti První potravinářská, k.s. přijmout zboží dodané žalobkyní, jakož i přijetí zboží potvrdit na příslušném dodacím listu. Nepovažuje proto za správný právní názor odvolacího soudu, dle něhož předložené dodací listy potvrzené pátou žalovanou nesvědčí o vzniku kupní smlouvy mezi žalobkyní a společností První potravinářská, k.s.

V závěru dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a aby odložil vykonatelnost napadeného rozsudku.

K dovolání žalobkyně se vyjádřila čtvrtá žalovaná tak, že považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a přesvědčivé.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) úvodem poznamenává, že v dané věci již bylo o předmětném dovolání žalobkyně Nejvyšším soudem rozhodnuto rozsudkem ze dne 16. ledna 2003, č. j. 29 Odo 636/2002-162, a to ve vztahu k druhé žalované (nyní již zaniklé společnosti EMKO, a.s. /poté EMKO, a.s. v likvidaci/, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO]). Původně přitom bylo na straně žalované šest žalovaných. Stejně jako původně druhá žalovaná i původně první žalovaná (První potravinářská a.s., v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO]), třetí žalovaná (TREDIN spol. s r.o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO]), pátá žalovaná (GAPA obchodní, a.s. v likvidaci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO]) a šestá žalovaná (Pramen - H spol. s r.o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO]) již zanikly a byly vymazány z obchodního rejstříku.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).

Dovolání je přípustné dle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je důvodné.

V projednávané věci soud prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že základem právního vztahu mezi žalobkyní a právní předchůdkyní prvé žalované byla rámcová smlouva, když při respektování pravidel v ní sjednaných došlo mezi žalobkyní a právní předchůdkyní prvé žalované dodáním zboží do sjednaného místa k uzavření kupní smlouvy podle § 275 odst. 4 obch. zák.

Odvolací soud pak založil své rozhodnutí na tom, že mezi účastníky nedošlo k uzavření ústní ani písemné kupní smlouvy. Otázkou, zda mezi účastníky nebyla uzavřena kupní smlouva konkludentně podle ustanovení § 275 odst. 4 obch. zák. tak, jak to dovodil soud prvního stupně, se odvolací soud vůbec nezabýval, když pouze konstatoval, že předložené dodací listy o uzavření kupní smlouvy nesvědčí, a že rámcová kupní smlouva nemá pro danou věc žádný význam, aniž uvedené dokumenty, na kterých dovolatelka založila žalobu a odvolací soud své rozhodnutí, jakkoli právně zhodnotil. Právní posouzení věci odvolacím soudem je proto neúplné, a tedy i nesprávné. Dovolací soud tak dospěl ke stejnému závěru jako v rozsudku ze dne 16. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 636/2002.

Proto Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání, rozsudek odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 1, 2 a 3, věta prvá, o. s. ř. v rozsahu týkajícím se 4. žalované zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. prosince 2014

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací