23 Cdo 2371/2018

Plný text

23 Cdo 2371/2018-238

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně ČSOB Pojišťovny, a. s., členu holdingu ČSOB, se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Michalem Bendou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 128 00, proti žalované A. K., J. n. N., zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 460 01, o zaplacení částky 380 885 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 11 C 402/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. ledna 2018, č. j. 30 Co 296/2017-194, ve znění usnesení ze dne 9. února 2018, č. j. 30 Co 296/2017-199, takto:

Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. ledna 2018, č. j. 30 Co 296/2017-194, ve znění usnesení ze dne 9. února 2018, č. j. 30 Co 296/2017-199, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. srpna 2017, č. j. 11 C 402/2013-162, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanou v této věci.

Odůvodnění:

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 10. srpna 2017, č. j. 11 C 402/2013-162, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 372 804,90 Kč se 7,5% úrokem z prodlení z částky 364 154,90 Kč od 7. září 2012 do zaplacení a 7,5% úrokem z částky 8 650 Kč od 26. července 2012 do zaplacení (výrok pod bodem I), zamítl žalobu co do částky 8 080,10 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 7. září 2012 (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III a IV).

K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 22. ledna 2018, č. j. 30 Co 296/2017-194, ve znění usnesení ze dne 9. února 2018, č. j. 30 Co 296/2017-199, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I a III potvrdil (výrok pod bodem I), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II) a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem IV (výrok pod bodem III).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku.

Podle ustanovení § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí nebo exekucí by skutečně mohla být dovolatelce způsobena závažná újma na jejích právech. Vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu proto odložil do právní moci rozhodnutí, jímž bude dovolací řízení skončeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 7. 2018

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu

Plný text

23 Cdo 2371/2018-241

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB, se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Michalem Bendou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 128 00, proti žalované A. K., nar. XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 460 01, o zaplacení částky 380 885 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 11 C 402/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 1. 2018, č. j. 30 Co 296/2017-194, ve znění usnesení ze dne 9. 2. 2018, č. j. 30 Co 296/2017-199, takto:

Věc se postupuje velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

Odůvodnění:

V dovolacím řízení v této věci má být posouzena otázka, zda pro porušení povinnosti pojištěného provozováním vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí podle § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2011, jsou rozhodné subjektivní okolnosti na straně pojištěného, či nikoliv.

Tříčlenný senát číslo 23, který měl podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu dovolání projednat a rozhodnout o něm, při posuzování této otázky dospěl k závěru odlišnému, než ze kterého vychází rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013.

Vzhledem k uvedenému rozhodl senát číslo 23 o postoupení věci (podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů), k rozhodnutí velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2020

JUDr. Zdeněk Des předseda senátu