Plný text
23 Cdo 250/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce České kanceláře pojistitelů, se sídlem [adresa] PSČ 140 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) A. K., zastoupenému JUDr. Martinem Schulhauserem, advokátem se sídlem v [adresa] 2) M. F., zastoupenému JUDr. Janou Brhlovou, advokátkou se sídlem v [adresa] částky 1,338.063,79 Kč s příslušenstvím, ve věci vedené Okresním soudem v Karviné pod sp. zn. 26 C 17/2007, o dovolání žalovaného č. 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2012, č. j. 56 Co 91/2012-579, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 19. září 2011, č. j. 26 C 17/2007-488, rozhodl o uložení povinnosti žalovanému 1) zaplatit žalobci částku 935.266,36 Kč s příslušenstvím (výrok I.), o zamítnutí žaloby v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném 1) zaplacení částky 402.097,43 Kč s příslušenstvím (výrok II.), o zamítnutí žaloby, aby 2) žalovaný společně s 1) žalovaným zaplatil žalobci společně a nerozdílně částku 1,338.063,79 Kč s příslušenstvím (výrok III.), o povinnosti žalovaného 1) nahradit žalobci náklady řízení (výrok IV.), o povinnosti žalobce zaplatit na nákladech řízení žalovaného 2) České republice (výrok V.), o povinnosti žalobce zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na státem hrazených nákladech (výrok VI.), o povinnosti žalovaného 1) zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na státem hrazených nákladech řízení (výrok VII.) a o přiznání odměny na náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyni žalovaného 2) (výrok VIII.).
K odvolání žalobce a žalovaného 1) odvolací soud rozsudkem shora citovaným rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a IV. potvrdil (první výrok), v dalších částech, to je v odstavci VI. a VII. rozsudek okresního soudu změnil ve výši státem zálohovaného znalečného (druhý výrok), rozhodl o povinnosti žalovaného 1) zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení (třetí výrok), zastavil odvolací řízení ve vztahu k žalovanému 2) (čtvrtý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 2) žalovaným (pátý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalovaný 1). Dovolatel podle obsahu dovolání zpochybňuje skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž odvolací soud dovodil odpovědnost žalovaného 1) za škodu způsobenou provozem vozidla IVECO. Dovolatel zpochybňuje závěry vypracovaného znaleckého posudku znalce z oboru silniční dopravy RNDr. Skácela. Z vlastní interpretace znaleckého posudku a s odkazem na další důkazy tvrdí, že ke smrti poškozeného A. N. nedošlo provozem daného vozidla. V dalším obsahu dovolání namítá, že nebyl ve věci pasivně legitimován, kdy podle něj podle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), mělo být řízení vůči němu soudem v důsledku nedostatku pasivní legitimace zastaveno.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) postupoval s ohledem na článek II. bod 7, zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění občanský soudní řád, podle občanského soudního řádu ve znění do 31. prosince 2012.
Dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, a obsahuje náležitosti stanovené zákonem (§ 241 odst. 1 až 4 o. s. ř., § 241a o. s. ř.).
Dovolací soud se poté zabýval posouzením, zdali je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., v případě je-li napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, není-li dovolání přípustné podle písmene b), je přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Dovolání není přípustné.
Zpochybňuje-li dovolatel skutková zjištění odvolacího soudu o průběhu dopravní nehody a rovněž zjištění, která učinil odvolací soud ze znaleckého posudku, uplatňuje tak dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který u dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemá k dispozici. Dovolací soud skutkový stav v takovém případě nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí.
Přípustnost dovolání nezakládá ani polemika dovolatele o nedostatku jeho pasivní legitimace. Odvolací soud k námitkám žalovaného 1) uplatněným v odvolacím řízení o nedostatku jeho pasivní legitimace poukázal na to, že tyto námitky vychází z nových tvrzení žalovaného 1) o prodeji podniku mezi žalovaným 1) a společností KUANTO spol. s r.o. Tyto závěry odvolacího soudu o nemožnosti přihlížet k novým tvrzením uplatněným v odvolacím řízení v rozporu s ustanovením § 205a odst. 1 o. s. ř. jsou v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2008, sp. zn. 25 Cdo 2302/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2007, sp. zn. 22 Cdo 279/2006).
Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného 1) podle § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první a § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci by příslušelo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, náklady řízení mu však nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. září 2014
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.předseda senátu