Plný text
23 Cdo 3579/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Hany Lojkáskové v právní věci žalobce P. H., identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného JUDr. Naděždou Paškovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované České pojišťovně a.s., se sídlem [adresa] PSČ 113 04, identifikační číslo osoby [IČO], o 1 500 300 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 94/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2013, č.j. 28 Co 44/2013-114, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění: (§ 243f odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2013, č. j. 28 Co 44/2013-114, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva ve smyslu § 237 o. s. ř.
Odvolací soud v souladu se soudem prvního stupně na daný skutkový stav správně aplikoval ustanovení § 4 odst. 4 a 5 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění ke dni uzavření pojistné smlouvy. Podle uvedených ustanovení jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
Ve všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 (dále jen „VPP“), které byly v posuzovaném případě součástí smlouvy, jsou v čl. 6 stanoveny výluky z pojištění. Bod 3 písm. a) čl. 6. VPP mimo jiné stanoví, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu, za kterou pojištěný odpovídá příbuzným v řadě přímé.
Pokud ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalobce uplatnil po žalované škodu, která mu měla vzniknout tím, že došlo ke škodě na jeřábu dne 6. 11. 2006, který měl žalobce pronajatý od svého otce na základě nájemní smlouvy, sepsané mezi nimi jako mezi fyzickými osobami dne 19. 10. 2006, odvolací soud správně dovodil, že byla v posuzovaném případě oprávněně uplatněna žalovanou výluka z pojištění na základě VPP, které byly součástí pojistné smlouvy, uzavřené mezi účastníky dne 2. 11. 2006, neboť je nerozhodné, že smlouva o nájmu jeřábu byla uzavřena mezi otcem a synem v rámci podnikatelské činnosti. Žádnou takovou výjimku pro podnikatelskou činnost mezi příbuznými v řadě přímé výluka pojištění ve VPP neobsahuje.
Pokud dovolatel namítá, že vztah mezi žalobcem a žalovanou měl být posouzen jako spotřebitelský vztah, a že se žalobce vůči pojišťovně ocitl v nerovném postavení, je třeba tuto námitku vyvrátit tím, že se nemůže jednat o spotřebitelský vztah podle § 52 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění ke dni uzavření pojistné smlouvy (dále jen „obč. zák.“), neboť podle § 52 odst. 3 obč. zák. je spotřebitelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. V daném případě ale žalobce s žalovanou uzavřel dne 2. 11. 2006 pojistnou smlouvu č. 78744542-28, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele.
Směřuje-li dovolatel svoje námitky do hodnocení některých důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) hodnocení důkazů úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Namítá-li dovolatel, že skutková zjištění nemají oporu v provedeném dokazování, je třeba konstatovat, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci vycházejícího z jiného či ze zpochybňovaného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud.
Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2014
JUDr. K. H. senátu