Plný text
23 Cdo 396/2025-537
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně ELAREN s.r.o., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Jakubem Vozábem, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] proti žalované Motor AG s.r.o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Františkem Divíškem, advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení 1 395 987,88 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení 527 403 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 12 C 94/2020, o dovoláních žalobkyně a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 10. 2024, č. j. 47 Co 117/2024-502, takto: I. Dovolací řízení o dovoláních žalobkyně a žalované se zastavuje. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozsudkem ze dne 1. 3. 2024, č. j. 12 C 94/2020-445, zamítl žalobu o zaplacení 1 395 987,88 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) i vzájemný návrh žalované o zaplacení 527 403 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem II), rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení o žalobě a o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady řízení o vzájemném návrhu (výroky pod body III a IV) a uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení České republice (výrok pod bodem V).
2. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady odvolacího řízení o žalobě a o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení o vzájemném návrhu (výroky II a III).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly včasné dovolání žalobkyně (blanketní dovolání směřující pouze proti výroku I napadeného rozhodnutí) i žalovaná (dovolání směřující proti výroku I napadeného rozhodnutí v části, jíž byl potvrzen výrok pod bodem II rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí vzájemné žaloby).
4. Podáním ze dne 7. 4. 2025 vzala žalovaná své dovolání v celém rozsahu zpět, souhlasila se zpětvzetím dovolání žalobkyně, vzdala se práva na náhradu nákladů dovolacího řízení a požádala o vrácení (části) zaplaceného soudního poplatku za dovolání, to vše s ohledem na uzavřenou dohodu o narovnání, kterou mezi účastnicemi došlo ke komplexnímu mimosoudnímu vyřešení sporu. Ze stejných důvodů podáním ze dne 9. 4. 2025 vzala zpět své dovolání i žalobkyně, souhlasila se zpětvzetím dovolání žalované a vzdala se práva na náhradu nákladů dovolacího řízení.
5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“ a též podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
6. Vzhledem k tomu, že žalovaná vzala své dovolání zcela zpět, Nejvyšší soud dovolací řízení o tomto dovolání podle § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil. O vrácení soudního poplatku za dovolání žalované rozhodne soud prvního stupně (srov. § 3 odst. 2 větu první zákona o soudních poplatcích).
7. Podáním dovolání vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku poplatků 14 000 Kč. Tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Žalobkyně při podání dovolání soudní poplatek nezaplatila, proto ji podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích vyzval Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 3. 2025 (doručeným žalobkyni dne 20. 3. 2025) k úhradě soudního poplatku za dovolání ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Žalobkyně vzala své (blanketní) dovolání zpět, aniž by v soudem stanovené lhůtě zaplatila soudní poplatek za dovolání.
8. Dovolací řízení lze pro zpětvzetí dovolání zastavit teprve za předpokladu, že již byl zaplacen soudní poplatek za dovolání. Jinak má přednost zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání, které má za následek zánik poplatkové povinnosti (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017, ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 214/2019, ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. 23 Cdo 4058/2019, nebo ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 23 Cdo 3505/2024; zastavení dovolacího řízení pro zpětvzetí dovolání naopak má pouze důsledky předpokládané v § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).
9. Protože žalobkyně nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla soudem vyzvána, Nejvyšší soud dovolací řízení o dovolání žalobkyně zastavil podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.