Plný text
23 Cdo 3999/2017-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., věci žalobkyně Karlovarské minerální vody, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 360 01, identifikační číslo osoby [IČO], proti žalované GONDOLA GASTRO s.r.o., se sídlem [adresa] PSČ 120 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Petrem Karhanem, advokátem, se sídlem [adresa] o zaplacení 40 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 186/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2017, č. j. 25 Co 36/2017-125, a o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2017, č. j. 25 Co 36/2017-125, se zamítá.
Odůvodnění:
Žalovaná proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2017, č. j. 25 Co 36/2017-125, podala v zákonem stanovené lhůtě dovolání a zároveň podala žádost o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí. Žádost odůvodnila tím, že otázky posuzované odvolacím soudem je nutno vyřešit dovolacím soudem a že výkonem napadeného rozhodnutí by žalované společnosti hrozila závažná újma.
Podle § 243 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může před rozhodnutím o dovolání dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, následující předpoklady, které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby) –
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na webových stránkách Ústavního soudu), že není splněn předpoklad v bodě 1/, neboť pokračování v dovolacím řízení brání skutečnost, že žalovaná, jakožto dovolatelka, dosud nezaplatila soudní poplatek za dovolání. Nejvyšší soud se tedy nemůže dovolaním žalované zabývat a posuzovat, jak uvedeno výše pod bodem 1/, zda je dovolání přípustné a zda ve smyslu bodu 4/je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému, že dovolací soud může odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže jsou splněny předpoklady k odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí kumulativně, Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 4. října 2017
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu