Plný text
23 Cdo 4345/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce Ing. L. B., zastoupeného JUDr. Davidem Mášou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ředitelství vodních cest ČR, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Ivanou Syrůčkovou, advokátkou se sídlem [adresa] o zaplacení částky 85.964 Kč s příslušenstvím a částky 172.504 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 208/2013, 7 C 526/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2014, č. j. 96 Co 410/2014-148, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. července 2015, č. j. 96 Co 410/2014-179, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 27. května 2014, č. j. 7 C 208/2013-104, 7 C 526/2013, zamítl žalobu na zaplacení částky 85.964 Kč s příslušenstvím a částky 172.504 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (bod I. výroku) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce i žalované odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil a ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 35.356,20 Kč (první výrok). Dále soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Dovoláním podaným dne 22. ledna 2015 napadl žalobce, jenž nebyl zastoupen advokátem, rozsudek odvolacího soudu spolu se žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 28. srpna 2015, č. j. 7 C 208/2013-186, 7 C 526/2013-103, ustanovil žalobci zástupce, JUDr. Davida Mášu, advokáta se sídlem [adresa] .
Ustanovený advokát, JUDr. David Máša, dle obsahu spisu nedoplnil dovolatelovo podání z 22. ledna 2015, rovněž ani nepodal v zákonné lhůtě řádné dovolání, ačkoliv mu k tomu po nabytí právní moci usnesení, jímž byl ustanoven zástupcem žalobce, počala běžet dvouměsíční lhůta, dle ustanovení § 241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), během níž mohl doplnit chybějící náležitosti dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2014, sp. zn. 32 Cdo 3411/2013). Právní moc usnesení, jímž byl ustanoven zástupcem žalobce, nastala 17. září 2015, dovolání zástupce žalobce došlo soudu dne 18. listopadu 2015, tedy po uplynutí lhůty k doplnění dovolání podle § 241b odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení § 241 odst. l o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Podle ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a, § 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc, a dovolání bylo touto osobou sepsáno. Ustanovení § 241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Požadavek povinného zastoupení tak není naplněn již tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta, případně že mu je advokát jako zástupce ustanoven rozhodnutím soudu, jako tomu bylo i v tomto případě, nýbrž s ohledem na dikci ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř. musí být dovolání tímto advokátem také sepsáno. Jestliže je dovolateli na jeho žádost zástupce ustanoven až poté, co sám podal dovolání, je nezbytné ke splnění požadavku povinného zastoupení vyplývajícího z ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř., aby tento advokát podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním; nestane-li se tak, nebylo požadavku povinného zastoupení vyhověno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2014, sp. zn. 32 Cdo 4204/2013).
V dané věci, jak již bylo shora uvedeno, žalobce podal dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem či notářem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání.
Vzhledem k tomu, že následně ustanovený zástupce neučinil výše uvedené patřičné úkony, nebyla splněna zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil, aniž se zabýval otázkou dalších náležitostí podaného dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2016 JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D.
předseda senátu