Plný text
23 Nd 134/2025-5119
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní věci žalobců a) F. V. L. S., a b) F. H. A. II. V. u. z. L., obou zastoupených Dr. iur. Erwinem Hanslikem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovaným 1) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 2) České republice – Ministerstvu obrany, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 3) České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem [adresa] a, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem [adresa] 4) Národnímu památkovému ústavu, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému JUDr. Petrem Wünschem, advokátem se sídlem [adresa] 5) České republice – Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Pavlem Pfajfrem, advokátem se sídlem v [adresa] 6) Ředitelství silnic a dálnic s. p., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 7) Správě železnic, státní organizaci, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem [adresa] 8) České republice – Generálnímu ředitelství cel, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 9) České republice – Vězeňské službě České republiky, se sídlem [adresa] a, identifikační číslo osoby [IČO], 10) Lesům České republiky, s. p., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 11) Povodí Moravy, s. p., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 12) České poště, s.p., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem [adresa] 13) Insolvenční a správcovská v.o.s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Ilonou Pokornou, advokátkou se sídlem [adresa] a 14) Národnímu zemědělskému muzeu, s. p. o., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Kristýnou Vlčkovou Daňkovou, advokátkou se sídlem [adresa] o vyklizení nemovitostí a určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 8 C 349/2018, o námitce podjatosti soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. P. K., uplatněné žalobci a) a b) v řízení o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2023, č. j. 14 Co 282/2022-4291, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 11. 2023, č. j. 14 Co 282/2022-4877, takto:
Soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. P. K. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 585/2025.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 11. 2. 2022, č. j. 8 C 349/2018-2824, zastavil řízení ve vztahu k pozemkům, ohledně nichž byla žaloba vzata zpět podáním ze dne 4. 3. 2019, jež je nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I), ve zbylé části žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III až XVI).
2. K odvolání obou žalobců a žalovaných 3), 7) a 12) Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že se zastavuje řízení o požadovaném vyklizení a předání, eventuelně v případě nevyklizení na zaplacení finanční náhrady, dále o zaplacení náhrady za užívání a o určení vlastnictví, to vše k nemovitostem uvedeným v částečných zpětvzetích žaloby ze dne 4. 3. 2019 a 4. 2. 2020, jež jsou nedílnou součástí rozsudku [výrok I a) napadeného rozsudku], zrušil jej v části výroku II týkající se pozemku parcelní číslo KN 1/3 v k. ú. XY v rozsahu odpovídajícím části původního pozemku číslo PK 5/1 ve vztahu k žalovanému 3) a řízení v tomto rozsahu zastavil [výrok I b) napadeného rozsudku], ve zbývající části výroku II jej změnil tak, že se zamítá žaloba na vyklizení a předání, eventuelně v případě nevyklizení na zaplacení finanční náhrady 100 000 Kč každým z žalovaných, dále o zaplacení náhrady za užívání ve výši 100 000 Kč každým z žalovaných a o určení vlastnictví, to vše k nemovitostem uvedeným v podání žalobců ze dne 12. 1. 2022 nazvaném „Úprava žalobního petitu“, které je nedílnou součástí tohoto rozsudku, vyjma pozemku parc. č. KN 1/3 v k. ú. XY v rozsahu odpovídajícím části původního pozemku číslo PK 5/1 [výrok I c) napadeného rozsudku], a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II až XV napadeného rozsudku).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalobci dovolání, jež bylo v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 přiděleno k vyřízení příslušným senátem 22 Cdo složeným z předsedy Mgr. Davida Havlíka, a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. P. K..
4. Podáním ze dne 10. 3. 2025 dovolatelé vznesli námitku podjatosti soudkyně Mgr. P. K., kterou odůvodnili tím, že Mgr. P. K. rozhodovala jako předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze v takřka identických věcech žalobců vedených u tamního soudu pod sp. zn. 28 Co 49/2022, sp. zn. 28 Co 50/2022, sp. zn. 28 Co 70/2022 a sp. zn. 30 Co 83/2020, v nichž byly hodnoceny obdobné skutkové a právní otázky jako ty, které jsou rozhodné pro zdejší řízení.
5. Mgr. P. K. ve vyjádření ze dne 12. 3. 2025 k námitce podjatosti uvedla, že (shora uvedené) účastníky řízení a jejich zástupce zná pouze z úřední činnosti, k věci nemá žádný vztah, přičemž jí nejsou známy ani žádné skutečnosti vztahující se k řešené věci, o nichž by získala vědomost jinak než z úřední činnosti.
6. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (viz čl. V a VI zákona č. 319/2024 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
7. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
8. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
9. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 byla věc o vyloučení soudkyně Mgr. P. K. z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 585/2025 předložena senátu 23 Cdo.
10. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
11. Soudní praxe (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která – poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ – vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
12. Dovolatelé považují soudkyni Mgr. P. K. za podjatou, neboť jako soudkyně Krajského soudu v Praze rozhodovala v obdobných věcech žalobců vedených u zmíněného soudu pod sp. zn. 28 Co 49/2020, sp. zn. 28 Co 50/2022, sp. zn. 28 Co 70/2022 a sp. zn. 30 Co 83/2020.
13. Předmět uvedených řízení se však lišil od předmětu posuzovaného řízení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 463/99, uveřejněný pod číslem 60/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2931/99, uveřejněné pod číslem 85/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), neboť uplatněné nároky žalobců v těchto sporech vyplývaly z odlišných skutkových tvrzení, byly vymezeny odlišnými žalobními petity a týkaly se jiných nemovitostí, než jak je tomu v projednávané věci. Rozhodování Mgr. P. K. v těchto jiných věcech vedených u Krajského soudu v Praze tak podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. nemůže být samo o sobě důvodem pro vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodnutí v projednávané věci (dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 65/2021, či ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 95/2021). Z obsahu spisu i podání žalobců je pak zřejmé, že soudkyně Mgr. P. K. se na posuzovaném řízení před Okresním soudem v Břeclavi, resp. Krajským soudem v Brně v minulosti žádným způsobem nepodílela, ve vztahu k předmětu tohoto řízení žádné poznatky potřebné pro projednávání a rozhodování věci z jiných věcí nemůže čerpat, a nelze ji tak považovat za vyloučenou z důvodu její podjatosti ve smyslu žalobci citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. 26 Cdo 74/99, či rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 3. 2021 ve věci Stoimenovikj a Miloshevijk proti Severní Makedonii, č. 59842/14.
14. Jelikož žalobci žádný další důvod pro vyloučení Mgr. P. K. neuvádějí a také z jejího vyjádření vyplývá, že nemá žádný vztah k účastníkům či k projednávané věci, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky pro vyloučení soudkyně podle § 14 odst. 1 o. s. ř., a proto rozhodl, že soudkyně Mgr. P. K. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 585/2025.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 4. 2025
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu