Plný text
23 Nd 217/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně PROJEKT FREE s.r.o., se sídlem [adresa] PSČ 140 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Danielem Slavíkem, advokátem, se sídlem [adresa] proti žalované CLA UK Ltd, se sídlem 15 Nursery Court, Kibworth Business Park, Kibworth Harcourt, LE8 0EX Leicestershire, Velká Británie, zastoupené Mgr. Ing. Petrou Fifkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 17, o zaplacení 1.000,- EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 11 C 172/2012, o návrhu žalované na přikázání věci Okresnímu soudu Praha-východ z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), takto:
Věc vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 11 C 172/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Praha-východ.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 7. března 2013 žalovaná mimo jiné navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Praha-východ se zdůvodněním, že tento soud již projednává obdobný spor mezi týmiž účastníky řízení a že žalobkyně i právní zástupce žalované mají své sídlo v Praze.
Žalobkyně podáním ze dne 8. dubna 2013 vyjádřila s přikázáním věci nesouhlas. Má za to, že místní příslušnost Okresního soudu Brno-venkov je řádně dána a v rámci hospodárnosti považuje za správné, aby soudní řízení nadále pokračovalo u tohoto soudu, když tento řízení již zahájil. Dále uvádí, že u téhož soudu již probíhají i další řízení mezi účastníky.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud Brno-venkov) a Okresnímu soudu Praha-východ, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu Praha-východ z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti uváděné žalovanou nelze považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu Brno-venkov. Navíc v přezkoumávané věci s návrhem žalované žalobkyně výslovně nesouhlasila.
Nejvyšší soud proto neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 11 C 172/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Praha-východ.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. srpna 2013
JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D. předseda senátu