Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníProcesníKategorie E - rutinníProcesní

Spisová značka

23 Nd 319/2013

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 17. 12. 2013Zpravodaj: JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D.ECLI:CZ:NS:2013:23.ND.319.2013.1
Další údaje
Předmět řízení: Přikázání věci (delegace)Senát: JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. (předseda), JUDr. Zdeňka Dese, JUDr. Kateřiny Hornochové

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

23 Nd 319/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně Komerční banka, a.s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem [adresa] proti žalovanému L. F., o zaplacení 104.626,66 Kč s příslušenstvím a odměnou, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 287/2012, o návrhu žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), takto:

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 287/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 23. května 2013 žalovaný (mimo jiné) navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě se zdůvodněním, že má za to, že by danou věc měl řešit soud příslušný místu jeho pobytu.

Žalobkyně podáním ze dne 16. července 2013 vyjádřila s přikázáním věci Krajskému soudu v Ostravě nesouhlas. Má za to, že místně příslušným soudem k rozhodování ve věci je Městský soud v Praze a že okolnosti uváděné žalovaným nemohou odůvodnit výjimku z ústavního pravidla, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městský soud v Praze) a Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Okolnosti uváděné žalovaným nelze považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího projednání věci než u Městského soudu v Praze. Navíc v přezkoumávané věci s návrhem žalovaného žalobkyně výslovně nesouhlasila.

Nejvyšší soud proto neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 287/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. prosince 2013

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací