Plný text
25 Cdo 107/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce R. H., zastoupeného Mgr. MUDr. Igorem Piňosem, CSc., advokátem se sídlem [adresa] proti žalované AHOLD Czech republic, a.s., se sídlem [adresa] a, IČO [IČO], zastoupené JUDr. Jiřím Navrátilem, advokátem se sídlem [adresa] o 248.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 43 C 193/2010 o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2013, č. j. 22 Co 440/2012-166, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2013, č. j. 22 Co 440/2012-166, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Dovolatel především zpochybňuje skutková zjištění odvolacího soudu ohledně průběhu nehodového děje; skutkovými námitkami však přípustnost dovolání založit nelze (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Námitka žalobce, že se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu a že vyřešená právní otázka by měla být dovolacím soudem posouzena jinak, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť v dovolání není vymezeno, která právní otázka řešená odvolacím soudem se odchyluje od dosavadní rozhodovací praxe dovolacího soudu a která dovolacím soudem vyřešená otázka hmotného nebo procesního práva má být jinak posouzena (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 3 o. s. ř., žalované však nebyla náhrada nákladů dovolacího řízení přiznána, neboť vzhledem k evidentní nepřípustnosti dovolání nelze odměnu advokáta za sepis vyjádření k takovému dovolání považovat za náklad účelně vynaložený.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. března 2014
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu