Plný text
25 Cdo 1156/2026-698
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: CIPRES FILTR BRNO, s. r. o., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupená JUDr. Dušanem Kučerou, advokátem se sídlem [adresa] Brno, proti žalovanému: P. M., zastoupený Mgr. Janou Latkovou, advokátkou se sídlem [adresa] Praha 2, o 16 609 220 Kč, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 310 C 2/2014, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 9 2025, č. j. 21 Co 149/2025-598, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2025, č. j. 21 Co 149/2025-598, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 21. 8. 2024, č. j. 310 C 2/2014-504, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 16 609 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 1. 12. 2014 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 16 609 220 Kč od 26. 2. 2013 do 30. 11. 2014, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 9. 2025, č. j. 21 Cdo 149/2025-598, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o platební povinnosti žalovaného a o nákladech řízení potvrdil a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání, v němž navrhl odklad jeho vykonatelnosti s tím, že neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí mu hrozí závažná újma. Uvedl, že výše nároku, o němž bylo rozhodnuto, má pro něj likvidační charakter a jeho okamžitá vymahatelnost by jej nutila zvažovat podání insolvenčního návrhu, což by znamenalo nevratnou újmu ještě předtím, než by dovolací soud mohl přezkoumat zákonnost a správnost napadených rozhodnutí. Odklad vykonatelnosti se přitom nedotýká právních poměru žádných třetích osob, neboť účastníky řízení jsou výlučně účastníci tohoto sporu.
Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti též na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v § 238 o. s. ř.), předpoklady přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř., podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci) a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, neboť nositelem práv přiznaných napadeným rozhodnutím je pouze žalobkyně.
V poměrech dovolatele jsou v dané věci naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, neboť v případě, že by v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byl žalovaný nucen plnit žalobkyni přisouzenou částku (dovolateli je uložena povinnost k peněžitému plnění ve značné výši), není pochyb o tom, že by mu hrozila závažná újma. Nejvyšší soud proto (aniž by tím předjímal, jak bude rozhodnuto o dovolání) odložil vykonatelnost dotčeného rozhodnutí až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovaným [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 6. 2026
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu