Plný text
25 Cdo 1405/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. Františkem Rytinou, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému 1) R. B., zastoupenému JUDr. Martinem Krumichem, advokátem se sídlem v [adresa] 2) V. P., a žalovanému 3) V. V., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 43/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. června 2013, č. j. 25 Co 401/2011-177, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaným se nepřiznává náhrada nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 15. dubna 2011, č. j. 8 C 43/2008-75 zamítl žalobu na zaplacení 4.500.000 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. června 2013, č. j. 25 Co 401/2011-177 rozhodnutí okresního soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí soudu odvolacího podal žalobce dovolání, v němž navrhl, aby byl rozsudek Krajského soudu v Praze zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci v otázce promlčení podle § 106 obč. zák. a předpokladů odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. K přípustnosti dovolání dle ust. § 237 o. s. ř. se však nikterak nevyjádřil.
Žalovaný 1) ve svém vyjádření k podanému dovolání uvedl, že se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně a soudu odvolacího a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce zamítl jako nedůvodné.
Podle ust. § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je jeho obligatorní náležitostí. Žalobce namítá, že soudy obou stupňů nesprávně uzavřely, že jeho nárok na náhradu škody je promlčen, když nevzaly v úvahu další, jím namítané skutečnosti. Z obsahového hlediska však dovolání žalobce nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, když vůbec neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., tedy zda se odvolací soud při řešení konkrétní právní otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo zda otázka nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být posouzena jinak. Nelze též přehlédnout, že dovolatelem namítané nesprávné právní posouzení je postaveno na základě odlišných skutkových zjištění, než jak je učinily soudy podkladem pro své rozhodnutí. Námitky odvolatele se týkají především úplnosti a správnosti skutkových závěrů, jež odvolatel zpochybňuje a doplňuje o další tvrzené okolnosti. Námitky proti nesprávnému, či neúplnému skutkovému zjištění však nemohou založit přípustnost dovolání (ust. § 241a odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedený nedostatek pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. června 2015
JUDr. M. Š. senátu