Plný text
25 Cdo 1686/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně A. B., zastoupené Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované Nemocnici Třebíč, příspěvková organizace, se sídlem v [adresa] IČO [IČO], o 3.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 6 C 75/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. listopadu 2013, č. j. 17 Co 468/2013-401, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobkyně podala dovolání proti usnesení ze dne 8. 11. 2013, č. j. 17 Co 468/2013-401, jímž Krajský soud v Brně odmítl její odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 22. 5. 2013, č. j. 6 C 75/2010-377, pro neodstraněný nedostatek náležitostí odvolání. Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu je vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. e) o.s.ř., neboť je napadeno usnesení, proti kterému je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o.s.ř. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, které nemůže založit přípustnost dovolání tam, kde ji zákon vylučuje. Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze totiž dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně (v § 237 až 238a o.s.ř.) stanovena, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, zveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 26 Cdo 707/2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 958/2003).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu