Plný text
25 Cdo 1917/2026-556
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: J. J., zastoupený Mgr. Terezou Otavovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované: B. Š., zastoupená Mgr. Markétou Pekařovou, advokátkou se sídlem [adresa] náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 23 C 284/2024-458, o návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2026, č. j. 27 Co 310/2025-511, takto:
I. Vykonatelnost části výroku I rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 3.2026, č. j. 27 Co 310/2025-511, jíž byl potvrzen výrok I rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi, ze dne 2. 7. 2025, č. j. 23 C 284/2024-458, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
II. Návrh žalované na odklad vykonatelnosti části výroku I rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2026, č. j. 27 Co 310/2025-511, jíž byl potvrzen výrok IV rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi, ze dne 2. 7. 2025, č. j. 23 C 284/2024-458, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 3. 2026, č. j. 27 Co 310/2025-511, k odvolání žalované potvrdil rozsudek ze dne 2. 7. 2025, č. j. 23 C 284/2024-458, jímž Okresní soud v Mladé Boleslavi uložil žalované povinnost na svém profilu na sociálníchsítích s názvem B. S., který je veden pod url adresou XY, a profilu s názvem @XY, který je veden pod url XY, zveřejnit omluvu následující znění: „Já, B. Š., se tímto veřejně omlouvám panu J. J., že jsem bez jeho vědomí a svolení a přes jeho výslovný nesouhlas sdílela na platformě Facebook a Twitter jeho intimní fotografie s různými komentáři,“ a to bez vlastních doplnění či dovětků, přičemž tuto omluvu je na výše zmíněných profilech povinna zveřejnit jako připnutý příspěvek a tuto omluvu ponechat zveřejněnou po dobu 14 dní, a to ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zveřejnit omluvu na svém profilu na sociálních sítích s názvem B. S., který je veden pod url adresou XY, a profilu s názvem @XY, který je veden pod url XY, co do části navrhovaného znění omluvy „a to za účelem, abych jej zesměšnila a pomstila se mu“ (výrok II), uložil žalované povinnost žalobci zaplatit náhradu nemajetkové újmy ve výši 15 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III), uložil žalované povinnost na profilu s názvem @XY, který je veden pod url adresou XY odstranit fotografii obnaženého pozadí žalobce zveřejněnou dne 13. 5. 2023 (výrok IV), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V).
2. Žalovaná podala proti části výroku I rozsudku odvolacího soudu, jíž byly potvrzeny výroky I a IV rozsudku soudu prvního stupně, včasné dovolání a zároveň s dovoláním též návrh na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku v dovoláním napadené části s odůvodněním, že podle jejího názoru je dovolání bez vad a přípustné, lhůta k plnění podle označených výroků rozsudku odvolacího soudu již uplynula, a neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí žalované závažná újma na jejích právech. Pokud by žalovaná byla nucena zveřejnit omluvu na sociálních sítích, nelze její účinky vzít zpět, ani kdyby dovolání bylo následně shledáno důvodným.
3. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
4. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
5. Na podkladě shora uvedených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, je podané oprávněnou osobou řádně zastoupenou advokátem, směřuje proti výrokům, jejichž odklad vykonatelnosti je navrhován, není zjevně nepřípustné (pro dovolání v této věci neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř., podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, neboť nositelem práv přiznaných napadeným rozhodnutím je pouze žalobce.
6. Neprodleným výkonem (exekucí) výroku napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo žalované uloženo uveřejnit omluvu žalobci, by v posuzované věci žalované hrozila závažná újma, odvíjející se od povahy uložené povinnosti. Lze přisvědčit dovolatelce, že její splnění je ve své podstatě nevratné, neboť zveřejnění omluvy na webových stránkách, by nebylo v případě úspěchu dovolání reparovatelné (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1300/2021). Nejvyšší soud proto (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost části výroku I odvolacího soudu, jíž byl potvrzen výrok I soudu prvního stupně odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovanou [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
7. Na druhou stranu splněním povinností uložených žalované částí výroku I rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen výrok IV rozsudku soudu prvního stupně, či jeho neprodleným výkonem, tedy povinností odstranění fotografie obnaženého pozadí žalobce uveřejněné dne 13. 5. 2023 na profilu s názvem @XY, zjevně žádná nereparovatelná újma v právech žalované nenastane; ostatně žalovaná odklad vykonatelnosti též této části výroku v dovolání navrhla pouze „případně“ a na podporu tohoto svého požadavku neuvedla žádné argumenty. Proto Nejvyšší soud návrh na odklad vykonatelnosti části výroku I rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen výrok IV rozsudku soudu prvního stupně, jako nedůvodný zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 8. 2026
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu