Plný text
25 Cdo 2122/2019-768
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců: a) J.P., narozený XY, b) R. P., narozená XY, oba bytem XY, oba zastoupení JUDr. Klárou Kořínkovou Ph.D., advokátkou se sídlem [adresa] Praha 2, proti žalované: SILNICE GROUP a.s., se sídlem [adresa] Praha 1, IČO [IČO], zastoupená JUDr. Karlem Davidem, advokátem se sídlem [adresa] náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 9 C 531/2000, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 12. 2018, č. j. 12 Co 348/2017-745, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) odmítl dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 12. 2018, č. j. 12 Co 348/2017-745, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 31. 5. 2017, č. j. 9 C 531/2000-702, tak že se zamítá žaloba na uložení povinnosti nahradit žalobcům škodu odstraněním trhlin na zdech domu uvedením v předešlý stav, neboť dovolání není podle § 237 o. s. ř. přípustné.
Namítají-li dovolatelé, že odvolací soud provedl nesprávné právní hodnocení svým závěrem, že žalobci neunesli důkazní břemeno, neboť otázka účelnosti a možnosti uvedení jejich nemovitosti do předešlého stavu nebyla žádným provedeným důkazem prokázána, a činí-li vlastní skutkové závěry, které podle jejich názoru vyplývají z provedených důkazů, neuplatňují tím (jediný možný) dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, ani zpochybnění samotného hodnocení důkazů odvolacím soudem, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1803/2014).
Vytýkají-li žalobci odvolacímu soudu nepředvídatelnost jeho rozhodnutí (především že nepoučil žalobce podle § 118a o. s. ř.) a nezopakovaní důkazů za situace, kdy se chtěl odchýlit od skutkových zjištění soudu prvního stupně, uplatňují námitku, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K ní však lze v dovolacím řízení přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání obecně přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), což není tento případ.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 7. 2019
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu