25 Cdo 2275/2018

Plný text

25 Cdo 2275/2018-68

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobců: a) M. V., b) K. V., proti žalované: Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, se sídlem [adresa] IČO [IČO], o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 19 C 206/2016, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2018, č. j. 31 Nc 1150/2018-41, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Podáním označeným jako „dovolání“ napadli žalobci usnesení ze dne 21. 3. 2018, č. j. 31 Nc 1150/2018-41, jímž Krajský soud v Praze rozhodl, že soudkyně Okresního soudu v Berouně Mgr. Kristina Pavlisová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 19 C 206/2016.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že není k projednání tohoto dovolání soudem funkčně příslušným.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Napadené usnesení však za takové rozhodnutí, tj. rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 236 odst. 1 o. s. ř., pokládat nelze.

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud. Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně nepředchází žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním.

Občanský soudní řád pak ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovým rozhodnutím krajského soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006, a ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v sešitě č. 14 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti uvedenému rozhodnutí zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b o. s. ř.).

Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude o náhradě nákladů tohoto řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 7. 2018

JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu