Plný text
25 Cdo 2553/2019-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. H. T. v právní věci žalobců: a) M. V., narozený XY, bytem XY, a b) K. V., narozená XY, bytem XY, zastoupená žalobcem a) M. V., bytem XY, proti žalovaným: 1) K. Č., 2) I. K., 3) M. R., všichni soudci Krajského soudu v Brně, se sídlem [adresa] 3) O. S., soudce Městského soudu v Brně, se sídlem [adresa] o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 202/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2019, č. j. 70 Nc 392/2019-39, takto:
„Dovolací“ řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Žalobci podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 8. 7. 2019 napadli usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2019, č. j. 70 Nc 392/2019-39, jímž bylo rozhodnuto, že soudce Městského soudu v Brně JUDr. Radek Malenovský není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 47 C 202/2018.
Podle § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Nadřízeným soudem, který rozhoduje o vyloučení soudce okresního soudu z projednávání a rozhodování věci, je krajský soud, v jehož obvodu se tento okresní soud nachází. Pojem „nadřízený soud”, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud” jej zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tudíž krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že tento nadřízený soud je shodou okolností i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, zde není rozhodná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, č. 10, ročník 2001, pod číslem 129).
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu občanský soudní řád neupravuje. Protože je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud (pověřenou členkou senátu podle § 243f odst. 2 o. s. ř.) řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2019, č. j. 70 Nc 392/2019-39, které touto vadou trpí, podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s § 243b o. s. ř. zastavil (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 1492/2005).
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 8. 2019
JUDr. H. T. pověřená členka senátu