Plný text
25 Cdo 2576/2020-257
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) J. N., narozená dne XY, b) E. N., narozený dne XY, c) K. N., narozená dne XY, zastoupená opatrovnicí J. N., všichni bytem XY, všichni zastoupeni advokátem JUDr. Filipem Matoušem, se sídlem [adresa] Praha 2, proti žalovanému: Středočeský kraj, se sídlem [adresa] Praha 5, IČO [IČO], za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Generali Česká pojišťovna a.s., se sídlem [adresa] Praha 1, IČO [IČO], o 138.600,20 Kč a 22.926,04 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 16/2017, 4 C 324/2017, o dovolání žalobkyně c) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2020, č. j. 11 Co 46/2020-242, takto:
Věc vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2576/2020 se postupuje velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.
Odůvodnění:
Ústavní soud nálezem ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. II. ÚS 664/19, zrušil v napadeném rozsahu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1592/2017, s tím, že stěžejním kritériem pro volnou úvahu soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. k vyčíslení výše náhrady nákladů na péči, jež náleží nesoběstačnému poškozenému stiženému újmou na zdraví, o nějž pečují rodinní příslušníci, je maximální sazba odměny terénní pečovatelské služby podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Uvedený nález změnil náhled dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, reprezentované zejména rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6061/2016, uveřejněným pod číslem 126/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sbírka“), podle níž sice lze přiměřeně vycházet též z ocenění přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby podle uvedené vyhlášky, leč přiznávanou náhradu nelze striktně vázat na odměnu za práci profesionálních pečovatelů; za vhodné východisko volné úvahy soudu byla akceptována též výše minimální mzdy podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou podle čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky závazná pro všechny orgány i osoby (k závaznosti nálezové judikatury Ústavního soudu srov. zejména nález pléna Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 9/06, jakož i rozhodnutí tam citovaná, a též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 1330/2020, uveřejněný pod číslem 13/2021 Sbírky). Toto ustanovení je třeba vykládat tak, že závazný není jen výrok nálezu, ale i odůvodnění, resp. ty jeho části, jež obsahují „nosné důvody“ (srov. např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, i rozhodnutí v něm citovaná). Kromě toho v rámci vázanosti právním názorem nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19 bylo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 1416/2020 a sp. zn. 25 Cdo 289/2020, rozhodnuto tak, že v otázce použitelnosti kritéria minimální mzdy nastal rozpor v judikatuře dovolacího soudu.
Z těchto důvodů tříčlenný senát č. 25, který měl podle platného rozvrhu práce Nejvyššího soudu projednat a rozhodnout o podaném dovolání, dospěl k závěru, že s ohledem na obsah nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. II. ÚS 664/19, je třeba v otázce kritérií volné úvahy soudu stanovící výši náhrady nákladů na péči o nesoběstačného poškozeného zaujmout právní názor odlišný od právního názoru již vyjádřeného v dosavadních rozhodnutích Nejvyššího soudu, resp. judikaturu sjednotit, proto podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), rozhodl o postoupení věci k rozhodnutí velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 4. 2021
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu