Plný text
25 Cdo 2578/2020-164
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobkyně: R. H., narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Pavlem Matějíčkem, advokátem se sídlem [adresa] Přerov, proti žalovanému: R. H., narozený XY, bytem XY, o 333.480 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 10 C 334/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 11. 2. 2020, č. j. 69 Co 383/2019-137, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 11. 2. 2020, č. j. 69 Co 383/2019-137, podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť neobsahuje zákonem požadovaný údaj, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku absence této zákonné náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Žalobkyně vůbec nevymezuje, od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky odchýlil, případně zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu tato otázka ještě nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu tohoto ustanovení; ostatně ani ta v dovolání žalobkyně obsažena není, jakýkoliv údaj v tomto směru v dovolání absentuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „Sbírka“, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, či ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14). I z další judikatury Ústavního soudu se přitom podává, že pokud občanský soudní řád vyžaduje, aby Nejvyšší soud posoudil splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15). Dovolací soud není oprávněn si předpoklad přípustnosti dovolání vymezit sám, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1142/2019) a ústavně zaručené právo druhé strany na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. III. ÚS 2478/18).
Tvrzení dovolatelky, podle něhož „se soudy v předcházejících řízeních řádně nevypořádaly s předloženým důkazem znaleckým posudkem, jako skutkovým důkazem, a tak skutková zjištění nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování“, řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. nepředstavuje. Vznesenými námitkami zpochybňujícími postup nalézacích soudů v důkazním řízení navíc žalobkyně neuplatňuje (jediný možný) dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při svých právních závěrech odvolací soud, ani zpochybnění samotného hodnocení důkazů odvolacím soudem, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 o. s. ř. (srov. opět např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, č. 4/2014 Sbírky, či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1803/2014).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný požádat o jeho soudní výkon.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 9. 2020
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu