Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníKategorie E - rutinní

Spisová značka

25 Cdo 2648/2025

Téma · generováno AIUšlý zisk při opožděném pojistném plnění

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 30. 9. 2026ECLI:CZ:NS:2026:25.CDO.2648.2025.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovolání

Shrnutí · generováno AI

Poškozená společnost požadovala ušlé nájemné za dobu, kdy nemohla po nehodě pronajímat návěs a pojišťovna jí dosud nevyplatila pojistné plnění. Soudy uzavřely, že neprokázala, že právě nevyplacení plnění jí znemožnilo opravu. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože napadalo skutkové závěry a hodnocení důkazů.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Při uplatnění náhrady škody podle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb. musí být příčinná souvislost mezi opožděnou výplatou pojistného plnění a nemožností poškozeného věc opravit prokázána; její existence je otázkou skutkovou. Právní posouzení určuje, mezi kterými okolnostmi se vztah příčiny a následku zjišťuje. Námitky proti skutkovým zjištěním a hodnocení důkazů přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládají.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována.
    Zobrazit v textu
  • Posouzení, zda je tento vztah vzhledem ke konkrétním poměrům skutečně dán, je již otázkou skutkovou. Závěr odvolacího soudu, že nebylo prokázáno, zda a případně jaký vliv mělo nevyplacení pojistného plnění žalovanou na možnost žalobkyně návěs opravit a následně pronajmout, vychází ze skutkových zjištění, jejichž správnost nelze napadnout dovoláním.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

25 Cdo 2648/2025-231

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: DAMSPED, s.r.o., IČO [IČO], se sídlem [adresa] a, Ostrava, zastoupená JUDr. Michalem Paule, advokátem se sídlem [adresa] Praha 2, proti žalované: UNIQA pojišťovna, a.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] Praha 6, zastoupená Mgr. Radkem Kocourkem, advokátem se sídlem [adresa] Praha 1, o 2 400 754 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 4 C 21/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2025, č. j. 62 Co 49/2025-197, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 4. 2025, č. j. 62 Co 49/2025-197, potvrdil v pořadí již druhý rozsudek ze dne 14. 11. 2024, č. j. 4 C 21/2023-169, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 12. 2024, č. j. 4 C 21/2023-178, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu na zaplacení 2 400 754 Kč a rozhodl o nákladech řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. První v této věci vydaný rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen odvolacím soudem a věc byla obvodnímu soudu vrácena s pokynem ke zkoumání příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenou škodou a jednáním žalované. V řízení o nároku na pojistné plnění a nároku na náhradu ušlého zisku vyšel odvolací soud ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění nákladního návěsu, které zahrnovalo jak havarijní pojištění, tak pojištění odpovědnosti. Žalobkyně návěs pronajímala na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 6. 2017 na dobu neurčitou třetí osobě za 1 633 Kč bez DPH za každý den nájmu. Dne 26. 1. 2020 byl návěs v důsledku dopravní nehody poškozen a mezi stranami pojistné smlouvy vznikl spor o její platnost a tím i o pojistné plnění. V průběhu řízení žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu o narovnání, v níž žalovaná uznala nárok žalobkyně na pojistné plnění a dne 28. 6. 2023 jí vyplatila 900 000 Kč. Žalobkyně se dále v tomto řízení domáhala již pouze ušlého zisku spočívajícího v ušlém nájemném za období od 1. 2. 2020 do 27. 6. 2023, tj. za období, kdy byl návěs poškozen a ona jej nemohla opravit a pronajímat, neboť jí žalovaná neposkytla pojistné plnění. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně posoudil nárok podle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala příčinnou souvislost mezi porušením smluvní povinnosti žalovanou a ušlým ziskem žalobkyně. Ačkoli soud prvního stupně žalobkyni vyzval, aby předložila důkazy k prokázání tvrzení, že v důsledku nevyplacení pojistného plnění nemohla přívěs opravit a tudíž pronajímat, žalobkyně tak odmítla učinit. Reagovala tak, že považuje za irelevantní, kdo a za jakou částku fakticky opravu návěsu provedl. Omezila se pouze na předložení fotodokumentace návěsu před a po opravě. Nebylo tedy zřejmé, zda a případně jaký vliv mělo nevyplacení pojistného plnění ze strany žalované po dobu 3,5 roku na možnost opravy a následného pronájmu návěsu. Z dokazování navíc vyplynulo, že žalobkyně vyplacené pojistné plnění na opravu návěsu nepoužila.

2. Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním. Jeho přípustnost spatřuje v nesprávném právním posouzení otázek, které označila za dovolacím soudem neřešené. Dovolatelka předkládá otázku, zda je k prokázání příčinné souvislosti mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem škody v podobě ušlého nájemného nezbytně nutné, aby vyplacené pojistné použila na opravu návěsu a případně, zda na tuto opravu musí vynaložit celé pojistné plnění. Podle žalobkyně není rozhodující, jak rychle a zda vůbec vyplacené pojistné plnění na opravu použila. Přesto je přesvědčena, že v řízení prokázala provedení opravy návěsu, a to bezprostředně poté, co obdržela pojistné plnění. Současně prokázala zájem třetí osoby na pronájmu návěsu. Jedinou příčinou, proč nemohla opravu provést, bylo pozdní vyplacení pojistného plnění. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), avšak není přípustné (§ 237 o. s. ř.).

4. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5. Žalobkyně v dovolání své výhrady směřuje výlučně proti skutkovým zjištěním soudů nižších stupňů. Dovolací soud je instance toliko přezkumná, a nikoliv nalézací, a je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem (případně soudem prvního stupně, pokud z něj odvolací soud vychází). Správnost skutkových zjištění, jakož i samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, popř. soudem prvního stupně, nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“, či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1803/2014, a ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1611/2020). Napadá-li tak dovolatelka skutkové závěry nalézacích soudů a staví svou argumentaci na v řízení neprokázaném tvrzení, že pojistné plnění vynaložila na opravu návěsu, nevymezuje tím jediný možný dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení a nezakládá tím přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.

6. Zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní úkon škůdce či zákonem definovaná kvalifikovaná okolnost u případů tzv. objektivní odpovědnosti a poškozenému vzniklá škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, a ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2398/2005). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem působení škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodní následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1990, sp. zn. 1 Cz 86/90, publikovaný pod č. 7/1992 Sb. rozh. obč.). Řetězec příčin však nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 245/2000).

7. Odvolací soud v souladu s citovanou judikaturou po právní stránce dovodil, že ve sporu o náhradu škody představované ušlým ziskem z pronájmu návěsu, který žalobkyně nemohla opravit a poté pronajmout proto, že jí žalovaná nevyplatila včas pojistné plnění, má být příčinná souvislost zkoumána mezi opožděnou výplatou pojistného plnění a nemožností žalobkyně opravit návěs; dovolatelka ostatně proti tomuto závěru námitky nevznáší. Posouzení, zda je tento vztah vzhledem ke konkrétním poměrům skutečně dán, je již otázkou skutkovou. Závěr odvolacího soudu, že nebylo prokázáno, zda a případně jaký vliv mělo nevyplacení pojistného plnění žalovanou na možnost žalobkyně návěs opravit a následně pronajmout, vychází ze skutkových zjištění, jejichž správnost nelze napadnout dovoláním. Z hlediska příčinné souvislosti bylo relevantní zkoumat, zda žalobkyně byla s opravou návěsu odkázána na vyplacení pojistného plnění či nikoli. K předložení důkazů k prokázání tvrzení, že v důsledku absence vyplacení pojistného plnění nemohla přívěs opravit a pronajímat, byla žalobkyně nalézacími soudy vyzvána, důkazy však nepředložila ani neoznačila.

8. Napadla-li žalobkyně rozsudek odvolacího soudu rovněž ve výroku o náhradě nákladů řízení, není dovolání v tomto rozsahu podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné.

9. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2026

JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací