Plný text
25 Cdo 2936/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Ing. J. H., zastoupeného JUDr. Tomášem Novákem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované PENGUIN CZ, s. r. o., sídlem [adresa] IČO: [IČO], zastoupené Mgr. Matějem Kopřivou, advokátem se sídlem [adresa] o 29 300 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 331/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2015, č. j. 15 Co 444/2014-112, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 24. 6. 2014, č. j. 16 C 331/2013-76 žalobě v rozsahu částky 14 650 Kč vyhověl, v částce 14 650 Kč žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 2. 2015, č. j. 15 Co 444/2014-112, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12.2013) dovolání podle ust. § 237 o. s. ř. není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V daném případě je přípustnost dovolání žalobce vyloučena § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., neboť napadeným výrokem bylo rozhodnuto o plnění nepřevyšujícím částku 50 000 Kč. Nejedná se přitom o vztah ze spotřebitelské smlouvy, kde se tento limit neuplatní, neboť i když se jedná o spor účastníků, mezi nimiž byla uzavřena spotřebitelská smlouva, předmětem řízení není plnění ze spotřebitelské smlouvy, nýbrž nárok na náhradu škody.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle § 243c o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2016
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu