Plný text
25 Cdo 3791/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně M. E., s. r. o. v likvidaci, zastoupené advokátkou, proti žalované Č. p. p., a. s., V. I. G., zastoupené advokátem, o 2,491.553,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 53/2003, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2008, č.j. 54 Co 541/2007-111, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 8. 8. 2007, č.j. 27 C 53/2003-79, (v důsledku částečného zpětvzetí žaloby) zastavil řízení co do částky 400.000,- Kč s příslušenstvím, uložil žalované zaplatit žalobkyni 2,091.553,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a ve vztahu ke státu.
K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 4. 2008, č.j. 54 Co 541/2007-111, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc postoupil „Městskému soudu v Praze, pracoviště Slezská“. Rozhodnutí odůvodnil tím, že jde o spor o zaplacení pojistného plnění mezi podnikateli vzniklý při jejich podnikatelské činnosti a že k řízení v prvním stupni je dle § 9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. dána věcná příslušnost krajských soudů (Městského soudu v Praze).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., namítá nesprávné právní posouzení (tj. uplatňuje dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) spočívající ve vadném posouzení otázky věcné příslušnosti a dožaduje se zrušení napadeného usnesení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu § 221 odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil podle § 219a o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně a postoupil věc věcně příslušnému okresnímu soudu, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 843/2006). Nejde totiž o žádný z případů uvedených v § 237 až § 239 o. s. ř. Podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (na které dovolatelka odkazuje) není dovolání přípustné jak proto, že napadené usnesení není usnesením měnícím, tak i proto, že nejde o rozhodnutí „ve věci samé“.
Nejvyšší soud tudíž, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť řízení stále pokračuje a o jeho nákladech (včetně nákladů dovolacího řízení) bude rozhodnuto rozhodnutím, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. listopadu 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu