Plný text
25 Cdo 4293/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce B. V., zastoupeného Mgr. Radimem Dostalem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované Krajské nemocnici T. Bati, a.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Radkem Židlíkem, advokátem se sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, IČO [IČO], se sídlem [adresa] o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 8 C 80/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 4. 2013, č.j. 60 Co 113/2013-352, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 4. 2013, č.j. 60 Co 113/2013-352, neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013, neboť v něm dovolatel nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a rovněž neuplatnil způsobilý dovolací důvod.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části), nýbrž musí uvést, v jakých konkrétních okolnostech naplnění předpokladů přípustnosti dovolání v daném případě spatřuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedený požadavek dovolatel ve svém dovolání nesplnil.
Dovolatel namítá nesprávný procesní postup soudu při zjišťování skutkového stavu věci, zpochybňuje hodnocení důkazů – znaleckých posudků a vytýká neprovedení navrženého důkazu – revizního znaleckého posudku. Uplatněné námitky nesměřují k vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, nýbrž především zpochybňují hodnocení důkazů soudem a správnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr, že žalovaná neodpovídá za poškození zdraví žalobce. Nesprávný procesní postup soudu však nepředstavuje nesprávné právní posouzení věci (tj. jediný způsobilý dovolací důvod - § 241a odst. 1 o. s. ř.) a vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nejsou samy o sobě přípustným dovolacím důvodem (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
Konečně nelze přehlédnout, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na dovolatelem vytýkaném závěru, že v případě rozporu mezi posudkem ustanoveného znalce a posudkem znalce předloženého účastníkem má být bez dalšího dána přednost posudku soudem ustanoveného znalce. Takový závěr odvolací soud neučinil, nýbrž potvrdil správnost úvah soudu prvního stupně, který podrobně a srozumitelně vysvětlil, proč při zjišťování skutkového stavu vyšel ze závěrů jím ustanoveného znalce a nikoli ze závěrů znaleckého posudku předloženého žalobcem (pro nedostatek příslušných náležitostí hodnoceného jako listinný důkaz).
Žádná z dovolatelem uplatněných námitek tedy nepředstavuje důvod způsobilý založit přípustnost dovolání, totiž nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. února 2015
JUDr. Robert Waltr předseda senátu