Plný text
25 Cdo 4379/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobkyně ČECHOSLÁVIE, spol. s r. o., se sídlem [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Jiřím Vlastníkem, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, se sídlem [adresa] IČO [IČO], zastoupenému JUDr. Petrem Poledne, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] o 1.959.707,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 38 C 223/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2016, č. j. 68 Co 47/2016-143, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2016, č. j. 68 Co 47/2016-143, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
Odvolací soud ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že žalovaný rozhodčí soud se při rozhodování sporu mezi žalobkyní a společností VCES a. s. dopustil protiprávního jednání ve smyslu § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a protože se soud prvního stupně nezabýval naplněním dalších zákonných předpokladů odpovědnosti za škodu, jeho zamítavé rozhodnutí jako „nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“ zrušil. Napadá-li dovolatel závěr odvolacího soudu o důvodu ke zrušení zamítavého rozsudku a dovozuje-li, že soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil, jeho námitky nemohou přípustnost dovolání založit. Soud prvního stupně se totiž v situaci, kdy neshledal protiprávní jednání ze strany žalovaného, zabýval opodstatněností žaloby na zaplacení částky 1.000.000,- Kč z pohledu existence jiného právního titulu než je vznik škody; dovodil-li odvolací soud protiprávní jednání žalovaného, je třeba ohledně vynaložení této částky žalobcem zkoumat, zda jde o škodu ve smyslu § 442 odst. 1 obč. zák., což soud prvního stupně neučinil. Stejně tak, a to již výslovně, soud prvního stupně neřešil další podmínky odpovědnosti u dílčího nároku ve výši 959.707,- Kč. Odvolací soud proto nemohl postupovat jinak, než napadené rozhodnutí zrušit, a jeho závěr o nepřezkoumatelnosti rozsudku pro nedostatek důvodů se neodvíjí od nesprávného výkladu pojmu nepřezkoumatelnost, jak mu vytýká dovolatel, nýbrž od toho, že soud prvního stupně vzhledem k odlišnému řešení otázky protiprávnosti vcelku logicky od zkoumání dalších podmínek odpovědnosti za škodu upustil.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se nerozhoduje, neboť řízení probíhá dále před soudem prvního stupně, který v konečném rozhodnutí rozhodne o všech nákladech řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. listopadu 2016
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu