UsneseníOdmítnutoKategorie C - standardní významObčanské↪ 1× citováno

Spisová značka

25 Cdo 5319/2014

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2015-05-26Zpravodaj: JUDr. Marta ŠkárováECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.5319.2014.1
Další údaje
Předmět řízení: Náhrada škodySenát: JUDr. Marty Škárové (předseda), JUDr. Petra Vojtka, JUDr. Roberta Waltra

Právní věta

⚠ Generováno AI

Při náhradě škody na použité a opotřebované věci se vychází z její obecné ceny v době poškození a rozsahu poškození; od nákladů opravy se odečítá zhodnocení věci oproti původnímu stavu. Náklady na pořízení nové věci nelze přiznat v plné výši, pokud nová věc výrazně prodlouží životnost oproti věci poškozené nebo byla oprava neekonomická. Dovolání bylo podle § 237 a § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto jako nepřípustné.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

25 Cdo 5319/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně RoBiN OIL s. r. o., IČO [IČO], se sídlem v [adresa] zastoupené JUDr. Liborem Janků, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému M. K., za účasti České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, IČO [IČO], se sídlem [adresa] o 142.504,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 143/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č. j. 25 Co 148/2014-218, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č. j. 25 Co 148/2014-218, není podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné, neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené. Rozsudek odvolacího soudu vychází ze závěru, že skutečná škoda na výdejním stojanu pohonných hmot i na hygienickém stojanu, jak byla v řízení zjištěna znaleckým posudkem, byla žalobkyni v plné výši nahrazena pojistným plněním. Pokud dovolatelka namítá, že pojistné plnění vedlejšího účastníka nepokrylo celé náklady vynaložené žalobkyní na odstranění následků škody způsobené vozidlem žalovaného, je nutno poukázat na konstantní judikaturu dovolacího soudu, podle které se nahrazuje hodnota věci, jež byla poškozena, a u škody vzniklé na věci použité a částečně opotřebované se přihlíží k obecné ceně věci v době poškození a k rozsahu poškození, přičemž od částky vyjadřující náklady na opravu věci se odečítá částka odpovídající zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. 25 Cdo 977/2007, ze dne 27. 6. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1629/2000, a ze dne 28. 6. 2012 sp. zn. 25 Cdo 3729/2011, uveřejněný pod číslem 123/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1629/2000, uveřejněný pod č. 54/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na nějž dovolatelka poukazuje, hovoří o výši nákladů potřebných na uvedení věci do původního stavu s tím, že při úplném zničení použité věci je třeba vycházet z její ceny. Rozsudek odvolacího soudu vychází ze zjištění, že cena výdejního stojanu v době poškození byla výrazně nižší než cena nového stojanu a nový stojan má oproti původnímu mnohem delší životnost; závěr odvolacího soudu o výši škody, za niž žalovaný odpovídá, je proto v souladu s výše uvedenou konstantní judikaturou dovolacího soudu. Pokud dovolatelka z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2221/07 a I. ÚS 1902/13 dovozuje, že má nárok na náhradu nákladů vynaložených na pořízení nové věci v plné výši, je nutno poukázat na to, že uvedená rozhodnutí Ústavního soudu se týkají případů, při nichž nedošlo k faktickému zhodnocení věci (technické zhodnocení použitím nových dílů při opravě automobilu bylo vyváženo snížením celkové tržní ceny automobilu) a oprava byla z hlediska výše nákladů na opravu ekonomická. Případ dovolatelky je odlišný, neboť jak vyplývá ze skutkových zjištění, oprava výdejního stojanu na pohonné hmoty byla neekonomická (cena opravy téměř dvojnásobně přesahovala cenu původního stojanu v době poškození) a stojan zničený po uplynutí poloviny životnosti byl nahrazen stojanem novým s výrazně delší životností, než měl stojan původní.

Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a nezávisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Dovolání tak není podle § 237 o. s. ř. přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2015

JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací