Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské3× citováno

Spisová značka

25 Cdo 854/2017

Téma · generováno AIOdměna ustanoveného advokáta při vysoké hodnotě sporu

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 30. 11. 2017Zpravodaj: JUDr. Petr VojtekECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.854.2017.1
Další údaje
Předmět řízení: Náklady řízení Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Petra Vojtka (předseda), JUDr. Marty Škárové, JUDr. Roberta Waltra

Shrnutí · generováno AI

Ustanovený zástupce napadl výši odměny za právní služby s tím, že její omezení na 5 000 Kč za úkon nemělo platit ve sporu s určenou vysokou hodnotou. Nejvyšší soud uvedl, že § 12a advokátního tarifu se použije i v takové situaci, a dovolání odmítl jako nepřípustné. Námitku k neuznané účasti na jednání nepřezkoumával, protože směřovala proti skutkovému zjištění.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ustanovení § 12a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, se použije i tehdy, je-li tarifní hodnota odvozena od výše peněžitého plnění. Limitace sazby odměny ustanoveného zástupce částkou 5 000 Kč za úkon je zejména v těchto věcech opodstatněná, protože by jinak odměna lineárně rostla s hodnotou sporu. Znění § 12a advokátního tarifu nelze vykládat tak, že dopadá jen na případy bez zjistitelné tarifní hodnoty.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • V soudní praxi se přitom ustanovení § 12a advokátního tarifu uplatňuje i v případech, kdy se tarifní hodnota odvozuje od výše peněžitého plnění, jehož se úkon právní služby týká; zejména tam je totiž opodstatněna limitace sazby za úkon právní služby částkou 5.000,- Kč, neboť zde jinak hodnota odměny za úkon standardně lineárně roste spolu s hodnotou sporu.
    Zobrazit v textu
  • Nelze tedy přisvědčit dovolateli, že by je bylo možno aplikovat pouze na případy, ve kterých není zřejmá tarifní hodnota.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

25 Cdo 854/2017-498

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně HOLAS MARKET, s.r.o., se sídlem [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Ing. J. V., advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému I. M., zastoupenému JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem [adresa] a, o 15.312.489,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 300/2006, o dovolání JUDr. Ing. J. V. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2016, č. j. 20 Co 309/2016-458, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

O d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání JUDr. Ing. J. V., zástupce žalobkyně, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2016, č. j. 20 Co 309/2016-458, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o určení odměny a náhrady nákladů ustanoveného zástupce částkou 26.500,- Kč, není přípustné, neboť uplatněné námitky nesplňují předpoklady stanovené v § 237 o. s. ř.

Dovolatel namítá, že soudy nesprávně aplikovaly § 12a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), jestliže výši odměny za jím poskytnuté úkony právní služby limitovaly horní hranicí 5.000,- Kč. Podle jeho názoru lze takto postupovat jen tehdy, nebyla-li určena tarifní hodnota sporu, a nelze odhlížet od skutečného množství vynaloženého úsilí ustanoveného zástupce, od komplikovanosti případu a délky trvání sporu. Takový závěr však nemá oporu v dikci tohoto ustanovení, a ačkoliv dovolatel uvádí, že nálezy Ústavního soudu či jednotlivá rozhodnutí Nejvyššího soudu postupují v tomto odlišně, žádná konkrétní rozhodnutí neoznačuje. V soudní praxi se přitom ustanovení § 12a advokátního tarifu uplatňuje i v případech, kdy se tarifní hodnota odvozuje od výše peněžitého plnění, jehož se úkon právní služby týká; zejména tam je totiž opodstatněna limitace sazby za úkon právní služby částkou 5.000,- Kč, neboť zde jinak hodnota odměny za úkon standardně lineárně roste spolu s hodnotou sporu.

Lze jen doplnit, že Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. III. ÚS 2801/11, vyslovil nesouhlas s praxí soudů spočívající ve snižování odměny ustanoveného advokáta moderací podle § 150 o. s. ř., na druhou stranu z jeho odůvodnění vyplývá potřeba uspokojivého legislativního řešení a důraz na legitimní očekávání, že odměna právního zástupce bude vypočtena na základě platných právních předpisů, v tomto případě podle advokátního tarifu. Ustanovení § 12a advokátního tarifu je v tomto ohledu platnou součástí právního řádu a právě tím požadovaným pravidlem, což Ústavní soud respektoval i ve svých usneseních ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 559/16, a ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1213/17. Znění tohoto ustanovení je přitom poměrně jednoznačné a nedává příliš prostoru pro pochybnosti o jeho smyslu. Nelze tedy přisvědčit dovolateli, že by je bylo možno aplikovat pouze na případy, ve kterých není zřejmá tarifní hodnota.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že je bez významu tvrzení dovolatele o oprávněnosti nároku, který ve sporu za žalobce uplatňoval, a to ve výši přesahující 15.000.000,- Kč, neboť posledním meritorním rozhodnutím Okresního soudu v Hradci Králové v dané věci (29. 9. 2015, č. j. 17 C 300/2006-414) byla žaloba zamítnuta. Tento závěr pak obstál jak u odvolacího tak i dovolacího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 853/2017).

K dovolací výhradě zpochybňující závěr soudu o nepřiznání odměny za účast dovolatele na jednání, o jehož odročení údajně nebyl zavčasu uvědoměn, dovolací soud již jen dodává, že podle zjištění odvolacího soudu dovolatel neprokázal, že se v danou dobu k soudu dostavil; tvrdí-li nyní dovolatel opak, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod, neboť správnost skutkových zjištění nepodléhá dovolacímu přezkumu (§ 241a odst. 1, odst. 6 o. s. ř.).

Je tedy zřejmé, že žádná z dovolatelem uplatněných námitek nezakládá přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání právního zástupce žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (243f odst. 3 o. s. ř.)

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. listopadu 2017 JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací