Plný text
25 Cdo 97/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Mgr. H. R., zastoupené JUDr. Filipem Josefem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému městu Hodonín, se sídlem [adresa] za účasti České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem [adresa] IČO [IČO], jako vedlejší účastnice na straně žalovaného, o zaplacení 198.747,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 16 C 137/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2015, č. j. 17 Co 215/2014-198, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2015, č. j. 17 Co 215/2014-198, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti právním otázkám, na jejichž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
Dovolatelka rekapituluje dosavadní průběh řízení a vytýká odvolacímu soudu výklad pojmů závada ve schůdnosti podle § 26 odst. 7 a § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a stavební a dopravně-technický stav chodníku podle § 27 odst. 1 tohoto zákona. Pomíjí však, že odvolací soud shledal v namrzlém místě o rozměru asi 2 x 2 metry v prohlubni chodníku závadu ve schůdnosti, ovšem s tím, že žalovaný prokázal naplnění tzv. liberačního důvodu, tj. že vzhledem k okolnostem vzniku závady nebylo v mezích možností žalovaného závadu zmírnit ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Proti závěru o liberaci dovolatelka námitky nevznáší, a je tedy zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, který není dovoláním dotčen, a vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněnými námitkami (§ 242 odst. 1 o. s. ř.) nepodléhá dovolacímu přezkumu. Závěr odvolacího soudu, že chodník, na němž žalobkyně upadla, byl kromě existující závady ve schůdnosti navíc celkově ve špatném stavebně-technickém stavu, přičemž tato okolnost odpovědnost žalovaného za škodu nezakládá, je v souladu s výslovnou dikcí § 27 odst. 1 citovaného zákona i ustálenou judikaturou dovolacího soudu, a námitky jej zpochybňující proto přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založit nemohou.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2016
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu