Plný text
26 Cdo 1082/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobců a/ F. G. a b/ B. G., obou B., zastoupených JUDr. Josefem Michálkem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému Zemědělskému družstvu "Agroholding" se sídlem v [adresa] sídlem v [adresa] IČO: [IČO], zastoupenému JUDr. Igorem Krajčíkem, advokátem se sídlem v Lipové – lázních, Horní Lipové 271, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 3 C 128/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. října 2014, č. j. 12 Co 295/2014-378 (původně č. j. 12 Co 295/2014-278), takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.203,- Kč k rukám JUDr. Josefa Michálka, advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu – § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále jen „o. s. ř.“) dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. října 2014, č. j. 12 Co 295/2014-378 (původně č. j. 12 Co 295/2014-278), k němuž se žalobci prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřili, odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř., přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).
Konkrétně v dovolání, a to i s přihlédnutím k celkovému jeho obsahu, schází relevantní údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. považuje pro účely přípustnosti dovolání za splněné. Otázkou přípustnosti dovolání (podle § 237 o. s. ř.), resp. vymezením, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), se totiž dovolatel ve skutečnosti vůbec nezabýval. V dovolání, avšak bez vázanosti na otázku přípustnosti dovolání, pouze konstatoval, že „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem…“, přičemž toto konstatování nelze podřadit pod žádné z hledisek upravených v ustanovení § 237 o. s. ř.
Byť dovolání trpící vadami je neprojednatelné, dovolací soud výjimečně – s přihlédnutím k charakteru uplatněných dovolacích námitek – pouze na okraj dodává, že podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z toho vyplývá, že jiné vady řízení či pochybení ve zjištění skutkového stavu věci (dovolatel uplatnil zejména nesprávná /neúplná/ skutková zjištění, alespoň zčásti i formou tzv. skutkových novot, v dovolacím řízení zapovězených ustanovením § 241a odst. 6 o. s. ř., a vady řízení), a důvody zmatečnosti, nelze pokládat za způsobilé dovolací důvody. Z řečeného pak bez dalšího vyplývá, že nezpochybnil-li v dovolání především řešení právních otázek (otázek hmotného nebo procesního práva), nemohl náležitě vymezit ani předpoklady přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.) ve smyslu hledisek upravených v ustanovení § 237 o. s. ř.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že navzdory opačnému sdělení dovolatele zastává – opět s přihlédnutím k obsahu dovolání – názor, že dovolání ve skutečnosti nesměřuje (též) proti nákladovému výroku napadeného rozsudku. Ostatně ve vztahu k tomuto výroku v dovolání absentuje nejen vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), nýbrž i – jakékoli – vymezení dovolacího důvodu (§ 241a odst. 2 ve spojení s ustanoveními § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 8. března 2016
JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu