Plný text
26 Cdo 1841/2026-180
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce M. M., zastoupeného JUDr. Lukášem Slaninou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované J. S., zastoupené Mgr. Veronikou Plačkovou, advokátkou se sídlem [adresa] o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové, pod sp. zn. 38 C 131/2025, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 2. 2026, č. j. 26 Co 25/2026-142, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:
1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 19. 5. 2025 se žalobce domáhal po žalované vyklizení nemovitosti.
2. Okresní soud v Hradci Králové ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 11. 9. 2025, č. j. 38 C 131/2025-111, proti kterému podala žalovaná dne 8. 10. 2025 odvolání. Dne 9. 10. 2025 žalovaná bez předchozí výzvy soudu bylo zaplatila soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.
3. Jelikož v této věci činí dle položky 22 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za odvolání 5.000 Kč, vyzval soud žalovanou usnesením ze dne 24. 10. 2025, č. j. 38 C 131/2025-127, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila doplatek 3.000 Kč soudního poplatku za odvolání. Toto usnesení bylo doručeno do datové schránky obecného zmocněnce žalované A. S. dne 27. 10. 2025. Částka 3.000 Kč byla uhrazena dne 12. 11. 2025.
4. Okresní soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) usnesením ze dne 26. 11. 2025, č. j. 38 C 131/2025-131, zastavil odvolací řízení (výrok I), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II) a o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalované (výrok III).
5. K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) usnesením ze dne 2. 2. 2026, č. j. 26 Co 25/2026-142, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
6. Odvolací soud uvedl, že poplatková povinnost žalované vznikla podáním odvolání (tj. dnem 8. 10. 2025). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení doplatku soudního doplatku za odvolání usnesením doručeným jejímu zástupci 27. 10. 2025, posledním dnem stanovené patnáctidenní lhůty pro zaplacení bylo tedy úterý 11. 11. 2025. Uzavřel, že zaplatila-li žalovaná doplatek uvedeného soudního poplatku až 12. 11. 2025, učinila tak opožděně a nelze k tomu přihlížet.
7. Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním zpochybněnou otázku včasnosti zaplacení soudního poplatku, který byl na účet soudu připsán až po uplynutí lhůty stanovené k jeho zaplacení, vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.
8. Podle ustálené judikatury je poplatková povinnost účastníka řízení v případě úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu splněna dnem připsání platby na účet soudu, kdy je postavena najisto faktická dispozice soudu s poukázanou částkou a je bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že účastník řízení skutečně poplatek v souladu s pokyny soudu zaplatil (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1958/2021, uveřejněné pod číslem 76/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „R 76/2022“, či usnesení téhož soudu ze dne 31. 7. 2019, sen. zn. 29 ICdo 156/2018, uveřejněné pod číslem 30/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rovněž judikatura Ústavního soudu aprobuje závěr obecných soudů, že za datum úhrady soudního poplatku je při bezhotovostní platbě považován den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímu ústavu pokyn k provedení platby. Povinnost uhradit soudní poplatek je tedy splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu, neboť tímto okamžikem se dostane do faktické dispozice soudu (srov. bod 14. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 1588/2020).
9. Pochybení nebo technická chyba při bezhotovostním převodu uskutečňovaném bankou nebo provozovatelem poštovních služeb, v jejichž důsledku nebyla nejpozději v poslední den lhůty, stanovené soudem ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za řízení splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, předepsaná částka připsána na účet soudu, jde na vrub poplatníka, jemuž nic nebránilo v zaplacení poplatku současně s podáním poplatného úkonu a který tak nese odpovědnost za nesplnění poplatkové povinnosti, jejímž důsledkem je zastavení řízení podle § 9 odst. 1 nebo 2 zákona o soudních poplatcích (viz např. R 76/2022, usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. II. ÚS 1789/20).
10. V projednávané věci byla zástupci žalované dne 27. 10. 2025 doručena výzva, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila doplatek 3.000 Kč soudního poplatku za odvolání. Poslední den této propadné lhůty (§ 57 o. s. ř.) připadl na úterý 11. 11. 2025, částka 3.000 Kč byla na účet soudu připsána až 12. 11. 2025 (viz č. l. 128), tedy po marném uplynutí této lhůty. Uzavřel-li odvolací soud, že doplatek soudního poplatku z odvolání byl uhrazen opožděně a nelze k tomu přihlížet, je jeho závěr v souladu s uvedenou judikaturou.
11. Obstát nemohou ani námitky dovolatelky vytýkající odvolacímu soudu nepřiměřenou přísnost a formalismus. Dovolateli dodatečně určená lhůta k zaplacení soudního poplatku je totiž sama o sobě již určitým beneficiem. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. usnesení ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18, nebo ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1680/18) zdůraznil, že poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity.
12. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
13. Přistoupil-li Nejvyšší soud k odmítnutí dovolání v přiměřené lhůtě, nerozhodoval již samostatně o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení, jenž sdílí osud dovolání (k ústavní konformitě takového postupu srov. mimo jiné nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Ostatně napadené rozhodnutí ani vykonatelné není.
14. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.); proto se výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 8. 2026
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu