UsneseníOdmítnutoKategorie D - omezený významObčanské

Spisová značka

26 Cdo 2104/2025

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2025-10-07Zpravodaj: JUDr. Pavlína BrzobohatáECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.2104.2025.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovolání Vady podání

Právní věta

⚠ Generováno AI

Dovolání musí podle § 241a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 o. s. ř. konkrétně vymezit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, včetně označení relevantní právní otázky a případně ustálené rozhodovací praxe, od níž se měl odvolací soud odchýlit. Pouhá polemika se skutkovými a právními závěry, nesouhlas s hodnocením důkazů či námitka vady řízení tuto povinnost nesplňují. Pro tento nedostatek Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítne.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

26 Cdo 2104/2025-89

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyně Rybka Reality s.r.o., se sídlem [adresa] b, IČO [IČO], zastoupené Mgr. Romanem Krakovkou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované J. K., zastoupené Mgr. Markem Pospíšilem, advokátem se sídlem [adresa] o 142.389 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 27 C 321/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2025, č. j. 11 Co 20/2025-70, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne ze dne 24. 4. 2025, č. j. 11 Co 20/2025-70, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2024, č. j. 27 C 321/2023-44, kterým uložil žalované zaplatit žalobkyni 142.389 Kč s tam specifikovaným (zákonným) úrokem z prodlení a náklady řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

2. Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - 238a o. s. ř.), a tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), nelze zjistit ani z jeho obsahu a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

3. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), resp. jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

4. Dovolatelka v dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva (aplikace § 2991 odst. 2, § 2997 odst. 1 věty druhé a § 2999 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a procesního práva (nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí), při jejichž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe. V dovolání však neoznačila žádná rozhodnutí dovolacího soudu, od kterých se měl odvolací soud při právním posouzení věci odchýlit; tento údaj (ať již v jakékoliv formě) nelze zjistit ani z celého jeho obsahu. Dovolatelka tak pouze polemizuje s právními a skutkovými závěry odvolacího soudu, aniž by řádně vymezila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Právní posouzení odvolacím soudem navíc zpochybňuje pouze prostřednictvím skutkových námitek, nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování, nabízí vlastní (odlišnou) verzi skutkového stavu a současně namítá existenci vady řízení; uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř.

5. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

6. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 10. 2025

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací