Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

26 Cdo 2312/2026

Téma · generováno AINáležitosti dovolání a vymezení jeho přípustnosti

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 23. 9. 2026ECLI:CZ:NS:2026:26.CDO.2312.2026.1
Další údaje
Předmět řízení: Dovolání (vady) Přípustnost dovolání

Shrnutí · generováno AI

Insolvenční správce požadoval vydání bezdůvodného obohacení za užívání areálu, avšak soudy žalobu zamítly. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože dovolatel konkrétně neuvedl, proč má být dovolání přípustné, a námitky proti nákladovým výrokům nebyly přípustné.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Je-li dovolání přípustné pouze podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel konkrétně vymezit hledisko přípustnosti a právní otázku včetně označení judikatury, od níž se měl odvolací soud odchýlit; pouhá polemika se správností napadeného rozhodnutí požadavkům § 241a odst. 2 o. s. ř. nevyhovuje. Dovolací soud tuto procesní povinnost dovolatele nenahrazuje.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části.
    Zobrazit v textu
  • Taková polemika nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 o. s. ř.
    Zobrazit v textu
  • Úkolem dovolacího soudu není, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. k vymezeným otázkám a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1142/2019).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

26 Cdo 2312/2026-258

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Ing. M. F., se sídlem v [adresa] IČO [IČO], insolvenčního správce dlužnice Farma Žabovřesky s.r.o., se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupeného JUDr. Ing. Janem Vučkou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované RANDOM DAY s.r.o., se sídlem [adresa] IČO [IČO], zastoupené Mgr. Václavem Žaludem, advokátem se sídlem [adresa] o 1 139 352 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 8 C 134/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2026, č. j. 27 Co 269/2023-246, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce (insolvenční správce dlužnice Farma Žabovřesky s.r.o., se sídlem v [adresa] IČO [IČO] – dále též jen „dlužnice“) se domáhal zaplacení (původně) částky 1 482 250 Kč s příslušenstvím z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení za užívání areálu závodu dlužnice bez právního důvodu v období od 1. 1. 2020 do 30. 11. 2022. Během jednání dne 10. 8. 2023 vzal žalobu zpět co do částky 342 898 Kč s příslušenstvím (s ohledem na změnu vlastníka bioplynové stanice ke dni 28. 3. 2022). Okresní soud v Nymburce (soud prvního stupně) proto řízení v tomto rozsahu zastavil. 2. Soud prvního stupně – poté, co byly rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2025, č. j. 26 Cdo 105/2025-168, předchozí jím vydaný rozsudek ze dne 17. 8. 2023, č. j. 8 C 134/2023-67, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 24. 1. 2024,

č. j. 8 C 134/2023-87, a ze dne 5. 3. 2024, č. j. 8 C 134/2023-88, a potvrzující rozsudek Krajského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 29. 8. 2024, č. j. 27 Co 269/2023-120, zrušeny – rozsudkem ze dne 6. 10. 2025, č. j. 8 C 134/2023-209, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 12. 2025, č. j. 8 C 134/2023-227, žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II). 3. Na základě odvolání žalobce a žalované odvolací soud rozsudkem ze dne 21. 5. 2026, č. j. 27 Co 269/2023-246, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I „ve správném znění“ (výrok I), ve výroku II o náhradě nákladů řízení jej změnil (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení účastníků (výrok III). 4. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), toto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., z posléze uvedených důvodů. 5. Ohledně dovolatelem namítaného nesprávného postupu soudu prvního stupně a odvolacího soudu, jež měly nesprávně zohlednit žalovanou uplatněnou obranu (dle dovolatele opožděně) spočívající v přechodu uplatněného dluhu na jinou osobu, neobsahuje dovolání údaj, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 – § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolatelem pouze obecně uvedený údaj, že tato otázka měla být posouzena „jinak, a to v souladu s ustálenou judikaturou“, aniž je taková ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu identifikována, takové způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nepředstavuje. V dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat. 6. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 7. Takový údaj se však v dovolání nenachází. Dovolání tak představuje pouhou polemiku dovolatele s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem s tím, že toto právní posouzení má být jiné. Taková polemika nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 o. s. ř. Dovolací námitka nemůže spočívat v tom, že posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné a věc má být posouzena jinak – podle požadavku dovolatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1502/2020). 8. Úkolem dovolacího soudu není, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. k vymezeným otázkám a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1142/2019). 9. Nadto se sluší poznamenat, že podle závěru odvolacího soudu (srov. bod 13. odůvodnění jeho rozsudku), jež jsou v souladu s obsahem spisu, žalovaná svou obranu (tvrzení) o převodu části závodu a s tím spojený přechod předmětného dluhu na nabyvatele uplatnila ještě před skončením prvního jednání ve věci u soudu prvního stupně, konaného 10. 8. 2023 (aniž bylo konáno přípravné jednání podle § 114c o. s. ř.), a jde tak o tvrzení přípustná (srov. § 118b odst. 1, § 119a odst. 1 o. s. ř., dále též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 26 Cdo 443/2025, uveřejněný pod č. 25/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4069/2009). 10. Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy včetně jeho výroků II a III o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti těmto výrokům však dovolání není (objektivně) přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. 11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 9. 2026

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací