Plný text
26 Cdo 2476/2024-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobkyně Riva Brenta s.r.o., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované Studio BARRE Prague s.r.o., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Petrem Michalem, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] b, o vyklizení nebytových prostor, o žalobě žalobkyně na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 174/2020, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2024, č. j. 68 Co 31/2024-113, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388 Kč k rukám JUDr. Jiřího Voršilky, advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. V původním řízení se žalobkyně domáhala, aby žalovaná vyklidila nebytovou jednotku, kterou užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 21. 12. 2019 s L. K. (nyní L. M.), jež na ni byla postoupena v únoru 2020 dohodou stran. Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 24. 2. 2021, č. j. 13 C 174/2020-43, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č. j. 68 Co 170/2021-65, žalobu zamítl, a to pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalované.
2. Dne 11. 10. 2023 podala žalobkyně žalobu na obnovu řízení, kterou odůvodnila tím, že teprve 12. 7. 2023 získala v rámci exekučního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 EXE 1085/2023 proti povinné L. M. listinný důkaz – dohodu o postoupení nájemní smlouvy z předchozí nájemkyně (L. M.) na žalovanou, kterou v původním řízení nemohla předložit, neboť ji neměla k dispozici.
3. Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 24. 4. 2024, č. j. 68 Co 31/2024-113, změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 (soud prvního stupně) ze dne 6. 12. 2023, č. j. 13 C 174/2020-80, tak, že obnovu řízení povolil.
4. Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť otázku naplnění důvodu obnovy řízení posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.
5. Podle § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení soudu může účastník napadnout návrhem na obnovu řízení, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Podle ustálené judikatury pro rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení postačuje, že se jeví pravděpodobným, že tyto skutečnosti, rozhodnutí a důkazy mohou pro navrhovatele přivodit příznivější rozhodnutí ve věci; není třeba, aby soud v tomto směru dospěl k celkem bezpečnému závěru (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1419/2000).
6. Ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. má – jako důvod pro povolení obnovy řízení – na mysli takové skutečnosti nebo důkazy, které jsou (ve srovnání s původním řízením) „nové,“ tj. v době původního řízení sice objektivně existující, ale z pohledu účastníka tehdy nepoužitelné, aniž by nesl vinu na tom, že o nich nevěděl, popř. že nesplnil povinnosti tvrzení nebo důkazní (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 28 Cdo 321/2003).
7. Nemožností použít skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy bez své viny v původním řízení [§ 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] je míněna nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu. Nejde tu o případy neprovedení dokazování soudem ohledně těch skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 470/2009).
8. Důkaz dohodou o postoupení nájmu (datovanou dne 9. 4. 2020) nebyl v původním řízení proveden nikoliv proto, že by soud tento důkaz považoval za nerozhodný, ale protože žalobkyně si nebyla schopna dohodu o postoupení nájemní smlouvy s podpisy žalované a L. M. opatřit (z objektivních příčin). Dohodu se všemi podpisy předložila L. M. (jako povinná) teprve dne 12. 7. 2023, v exekučním řízení o vyklizení předmětné nebytové jednotky, v němž se (úspěšně) bránila vyklizení s poukazem na postoupení nájemní smlouvy k předmětným prostorám na žalovanou, přestože v původním řízení žalovaná (jejíž jednatelkou byla v době podpisu dohody L. M.) tvrdila, že předmětná dohoda podepsána nebyla a je tak z důvodu nedodržení písemné smlouvy neúčinná.
9. Úvahu odvolacího soudu o tom, že žalobkyně nemohla použít „bez své viny“ důkaz ve formě dohody o postoupení nájemní smlouvy ze dne 9. 4. 2020 (která by pro ni mohla přivodit příznivější rozhodnutí ve věci), nelze považovat za zjevně nepřiměřenou; současně samotný důkaz pak lze považovat v intencích ustanovení o obnově řízení za nový.
10. Dovolání proti výroku o nákladech řízení, který je ostatně dovolatelkou napadán jen jako výrok akcesorický, není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
11. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř.
12. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě.
13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 11. 3. 2025
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu