Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Ústavní stížnost IV. ÚS 3018/15 (podána 9. 10. 2015): odmítnuto (usnesení ze dne 12. 4. 2016).

Spisová značka

26 Cdo 2757/2015

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 14. 7. 2015Zpravodaj: JUDr. Zbyněk PolednaECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2757.2015.1
Další údaje
Předmět řízení: Dovolání Exekuce Dovolací důvody Přípustnost dovolání

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

26 Cdo 2757/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněného Mgr. N. T., správce konkursní podstaty úpadce P. H. se sídlem v [adresa] proti povinné J. V. spol. s r. o., obchodní, zprostředkovatelský a poradenský podnik, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem se sídlem v Kladně, Huťská č. 1383, pro 764 700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 21 Nc 4889/2009, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. února 2015, č. j. 9 Co 505/2014-196, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. února 2015, č. j. 9 Co 505/2014-196, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. V dovolání jsou navíc uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (podstatou námitek dovolatelky je její nesouhlas se skutkovými závěry odvolacího soudu o okamžiku vzniku generálního inhibitoria podle ustanovení § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 30. října 2009 – dále jen „ex. řád“); tvrzení povinné, že doposud nebylo usnesení o nařízení exekuce (usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 18. září 2009, č. j. 21 Nc 4889/2009-8) doručeno jejímu právnímu zástupci, i když ji již v řízení zastupoval a předcházející doručení přímo povinné nebylo řádné, je tvrzení o vadě řízení, ke které však dovolací soud nemohl přihlédnout, protože dovolání v této věci není přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Nad rámec shora uvedeného dovolací soud uvádí, že tato vada řízení byla zhojena již tím, že odvolaní povinné proti usnesení o nařízení exekuce bylo odvolacím soudem připuštěno jako řádně podané a bylo též odvolacím soudem o něm věcně rozhodnuto (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. října 2010, č. j. 9 Co 661/2010-30).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2015

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací