Plný text
26 Cdo 2849/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
Doc. JUDr. V. K., CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce E - Centrum a. s., se sídlem [adresa] zastoupeného Mgr. Simonou Pastrnkovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované S. S., bytem [adresa] zastoupené JUDr. Jiřím Sehnalem, advokátem se sídlem [adresa] částky 38.166,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. 7 C 25/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2010, č. j. 39 Co 410/2009-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. 3. 2009, č. j.
7 C 25/2009-12, uložil žalované povinnost zaplatit částku 38.166,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1.293,- Kč od 1. 2. 2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 3. 2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 4. 2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 5. 2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 6. 2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 7. 2008 do zaplacení, z částky 14.902,- Kč od 1. 7. 2007 do zaplacení a z částky
15.506,- Kč od 1. 7. 2008 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 10. 2. 2010, č. j.
39 Co 410/2009-44, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé ohledně částky 38.166,- Kč zrušil a řízení zastavil (pro zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu – žalovaná zaplatila jistinu dne 4. 5. 2009), ve výroku o věci samé ohledně příslušenství jej změnil jen tak, že „žalovaná je povinna poplatek z prodlení zaplatit z každé částky do 4. 5. 2009“, jinak jej v tomto výroku potvrdil; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, oprávněnou osobou
– účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Žalovaná dovoláním výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé v celém rozsahu, z jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) však vyplývá, že směřuje toliko proti výroku týkajícímu se příslušenství, v němž byl změněn (obsahově však potvrzen) rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (proti výroku o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení žalovaná evidentně nebrojí). Dovoláním dotčeným výrokem však bylo rozhodnuto (nikoliv v obchodní věci) o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Kapitalizovaný poplatek z prodlení ke dni 4. 5. 2009 totiž činí 44.494,- Kč, ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. část věty za středníkem (tj. že k příslušenství se nepřihlíží) nepostihuje případy, kdy dojde k rozštěpení uplatněného práva až v samotném dovolání, které (jako v projednávané věci) směřuje pouze proti té části výroku rozhodnutí odvolacího soudu, kterou bylo rozhodnuto o příslušenství pohledávky (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II, Komentář, 1, vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1881).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. listopadu 2011
Doc. JUDr. V. K., CSc.
předsedkyně senátu