Plný text
26 Cdo 3214/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného E. K., D., zastoupeného JUDr. Josefem Svobodou, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému JUDr. E. K., P., adresa pro doručování: K., pro dlužné a běžné výživné, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 74 EXE 2618/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2014, č. j. 55 Co 250/2014-159, takto:
Dovolaní se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 17. 4. 2014, č. j. 74 EXE 2618/2012-136, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 6. 2012, č. j. 74 EXE 2618/2012-16, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2014, č. j. 55 Co 416/2013-117.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu podle hlavy páté části druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“, a to proti rozhodnutí ve věci výkonu rozhodnutí pro vymožení výživného (§ 30 a § 511 a násl. z. ř. s.). Nejvyšší soud tedy v souladu s § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, dovolání odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř., který povinný i přes výzvu okresního soudu - usnesení ze dne 26. 5. 2015, č. j. 74 EXE 2618/2012-229) neodstranil.
O případných nákladech dovolacího řízení rozhoduje soudní exekutor.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.