Plný text
26 Cdo 3485/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) V. P., zastoupeného Mgr. Ondřejem Holubem, advokátem se sídlem [adresa] a b) E. P., proti žalovaným 1) Ing. M. Š., 2) JUDr. J. K., a 3) Ing. J. S., zastoupeným JUDr. Vladanou Tikalovou, advokátkou se sídlem [adresa] o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 99/2008, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. února 2013, č. j. 15 Co 533/2012-127, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 21. 5. 2012, č. j. 13 C 99/2008-84, určil, že je neplatná „výpověď z nájmu bytu č. 3, který se nachází v druhém patře domu v P., katastrální území S.,kterou dali žalovaní žalobcům dopisem ze dne 24. 1. 2008“; dále rozhodl o nákladech řízení účastníků.
Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 26. 2. 2013, č. j. 15 Co 533/2012-127, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce a) včasné dovolání, aniž by byl při tomto úkonu zastoupen advokátem.
Podle § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) – dále jen „o.s.ř.“, není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Jak vyplývá z ustanovení § 241 odst. 4 o.s.ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. Jestliže si dovolatel zvolí advokáta (popř. jestliže je mu advokát ustanoven soudem) až poté, co sám podal dovolání, je nezbytné ke splnění požadavku povinného advokátního zastoupení, aby advokát již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním či se s původním podáním alespoň písemně nebo ústně do protokolu ztotožnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné pod číslem 64 v časopise Soudní judikatura 6/2000). Pokud se tak nestane, podmínka povinného advokátního zastoupení není splněna.
Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V posuzované věci soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 12. 2013, č. j. 13 C 99/2008- 160, jež nabylo právní moci dne 4. 1. 2014, rozhodl, že žalobci a) se zástupce z řad advokátů neustanovuje a usnesením ze dne 12. 3. 2014, č. j. 13 C 99/2008-164, jej mj. vyzval ke zvolení advokáta a podání řádného dovolání. Lhůta pro podání dovolání v dané věci činila tři měsíce (§ 240 odst. 3 věta druhá ve spojení s ustanovením § 241b odst. 3 věty druhé za středníkem o.s.ř.), neboť poučení odvolacího soudu o možnosti účastníků řízení podat dovolání bylo nesprávné (odvolací soud se totiž v poučení nijak nezabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného prostředku). Žalobcem a) zvolený advokát však ve výše uvedené lhůtě dovolání sepsané žalobcem nenahradil vlastním podáním, nedoplnil je a ani se s ním písemně či ústně do protokolu neztotožnil. Přitom k dovolání doručenému soudu prvního stupně dne 7. 4. 2014, tj. po uplynutí výše uvedené lhůty, která skončila dne 4. 4. 2014, nelze přihlížet.
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 241 odst. 4 o.s.ř. nebyla před uplynutím dovolací lhůty splněna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 26 Cdo 853/2010 /ústavní stížnost podanou proti citovanému usnesení Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 23. 11. 2010, sp.zn. II. ÚS 2794/10/). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť žalovaným podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu