Plný text
26 Cdo 3555/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné M. L., se sídlem Belmont Chambers, P. O. BOX 3443, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti povinnému L. K., fakticky Dětský domov M., zastoupenému poručníkem Mgr. J. B. kontaktní adresa Dětský domov M., v řízení zastoupenému Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou se sídlem [adresa] pro 1 012 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 79 EXE 1768/2011, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 3. 2015, č. j. 13 Co 118/2015-51, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 21. 1. 2015, č. j. 79 EXE 1768/2011-43, kterým Okresní soud Plzeň – město zamítl návrhy povinného na odklad a zastavení exekuce nařízené svým usnesením ze dne 26. 8. 2011, č. j. 79 EXE 1768/2011-18, k vymožení 1 012 Kč s příslušenstvím.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání povinného proti usnesení odvolacího soudu v části, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce, není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.].
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v části, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí návrhu na odklad exekuce, není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. října 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu