Plný text
26 Cdo 412/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Ing. T. Z., jako správce konkursní podstaty úpadce VELTEX spol. s r.o., v konkursu, se sídlem [adresa] IČO: [IČO], zastoupeného JUDr. Lambertem Halířem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované DIRICKX BOHEMIA, spol. s r.o., se sídlem v [adresa] IČO: [IČO], zastoupené Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou se sídlem v [adresa] částky 337.339,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 5 C 19/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. května 2014, č. j. 17 Co 125/2013-544, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.052,- Kč k rukám Mgr. Ireny Jonákové, advokátky se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. května 2014, č. j. 17 Co 125/2013-544 (k němuž se žalovaná prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřila), odmítl podle § 243c odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII. zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o.s.ř.“), neboť neobsahuje žádné relevantní údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o.s.ř.). Dovolání tak neobsahuje údaje o tom, které ze čtyř kritérií uvedených v ustanovení § 237 považuje dovolatel pro účely přípustnosti dovolání za splněné. Vyjádřeno jinak, z okolností uvedených v dovolání (v celém jeho obsahu) nelze dovodit, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Okolnost, že dovolatel nesouhlasil s napadeným rozhodnutím proto, že určitá právní otázka (zde otázka platnosti nájemní smlouvy ze dne 22. července 2003) měla být odvolacím soudem posouzena jinak (než jak byla posouzena v tomto rozhodnutí) a že tedy – jinými slovy řečeno – napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, je již samotným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 a 3 o.s.ř.; už proto nemůže být současně údajem o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Navíc dovolatel uplatnil (alespoň zčásti) ve skutečnosti rovněž nezpůsobilý důvod (jehož prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost /úplnost/ zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení otázky platnosti nájemní smlouvy ze dne 22. července 2003), byť i zde formálně argumentoval nesprávným právním posouzením věci.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).