Plný text
26 Cdo 4286/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu Doc. JUDr. Věrou Koreckou, CSc., ve věci žalobce KŘEMÍLEK - s.r.o., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupeného JUDr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému Kongresovému centru Praha, a.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupenému JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem [adresa] částky 8.162.233,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu Pro Prahu 4 pod sp. zn. 48 C 174/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2014, č. j. 69 Co 230/2014-433, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 5. 6. 2014, č. j. 69 Co 230/2014-433, potvrdil usnesení ze dne 7. 4. 2014, č. j. 48 C 174/2005-426, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (zastoupen advokátem) včasné dovolání (k němuž nebylo podáno vyjádření).
Dovolání Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/[PSČ obec].) – dále jen „o.s.ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o.s.ř.), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp.zn. 29 NSČR 55/2013). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolací soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, nejde-li o rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. dubna 2015
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu