Plný text
26 Cdo 4617/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v exekuční věci oprávněné GE Money Bank, a.s., se sídlem [adresa] a, IČO [IČO], zastoupené JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti povinnému P. I., pro 61.224 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 36 Nc 9/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. září 2013, č. j. 9 Co 663/2013-62, takto:
I. Řízení o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. září 2013, č. j. 9 Co 663/2013-62, se zastavuje. II. Řízení o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 18. června 2013, č. j. 36 Nc 9/2007-43, se zastavuje.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 9. 2013, č. j. 9 Co 663/2013-62, potvrdil usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 18. 6. 2013, č. j. 36 Nc 9/2007-43, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením tamního soudu ze dne 16. 1. 2007, č. j. 36 Nc 9/2007-5.
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 9. 2013, č. j. 9 Co 663/2013-62, podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „o. s. ř.“), zastavil, neboť dovolatel i přes řádně doručenou výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti (usnesením ze dne 12. 8. 2015, č. j. 36 Nc 9/2007-110) nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).
Povinný napadl dovoláním výslovně také usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 18. 6. 2013, č. j. 36 Nc 9/2007-43. Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. března 2016
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu